Mašťov

Historie

Počátky města

Počátky města jsou spojené s rodem Milhosticů a jejich pokusem o založení cisterciáckého kláštera. V první polovině dvanáctého století získal šlechtic Milhost okolní krajinu s mašťovským dvorcem od knížete Soběslava I. a proto ještě téhož roku městečko oblehlo vojsko druhé křížové výpravy. Posádka hradu se vzdala, ale křižáci nakonec umožnili odchod je hejtmanovi a desetině mužů. Zbývajících 84 obránců bylo popraveno.

Roku 1555 Mašťov koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, jehož syn Valdemar v roce 1569 povolil zřídit radnici a o dva roky později přestavěl starý hrad na renesanční zámek. Panství rozšířil o Krásný Dvůr, Nepomyšl, Brněnky, část Vroutku a polovinu Buškovic. Ve městě za něj bývala latinská škola, špitál, dva kostely, 24 sladoven, městský a zámecký pivovar a dvanáct domů s právem vařit pivo. Valdemar se však velmi zadlužil, a roku 1591 přišel o majetek. V Mašťově nadále sídlila jeho manželka Uršula, po níž roku 1592 statek přešel na jedinou dceru Evu, po které jej zdědili synové Jan Bartoloměj a Jiří Ctirad ze Švamberka.

Během třicetileté války byl okolní kraj těžce postižen činností vojsk všech válčících stran. Roku 1625 do města slezské vojsko zavleklo mor, v jehož důsledku zemřelo 355 obyvatel.

Po třicetileté válce

Novým majitelem města se roku 1662 stal Jan František Goltz. Goltzové panství rozšířili o Bukovinu, Mětikalov, Konice, Sedlec, Chotěbudice, Němčany a další osady, ale jejich tvrdý přístup vůči poddaným v roce 1682 vyústil do nevolnického povstání. Během něho se před zámkem shromáždilo několik tisíc sedláků, kteří požadovali slyšení u krajského hejtmana Goltze.

V roce 1713 město zasáhla vlna moru, při které během tří měsíců zemřelo 38 lidí. Na památku události měšťané nechali na náměstí postavit morový sloup (zbořený roku 1965) a během roku konali tři pouti: k mašťovskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, ke kostelu svatého Michaela v Bukovině a ke kapli Panny Marie Pomocné na Vintířovském vrchu.

Devatenácté století

Dne 30. prosince 1792 se na zámku zastřelil bezdětný plukovník Arnošt Jan Goltz, a panství po něm zdědil Vojtěch Mladota ze Solopysk, který statek rozšířil o Libědice a v roce 1803 založil rodovou pohřební kapli. Během napoleonských válek u města tábořilo třicet tisíc vojáků rakouského vojska, které táhlo k bitvě u Lipska.

Roku 1835 město koupila hraběnka Gabriela z Ditrichštejna. Za ní se v Mašťově začaly rozvíjet první průmyslové podniky a začala těžba hnědého uhlí. V polovině devatenáctého století se těžilo v dole František, který patřil E. Schwabovi.

Novodobé dějiny

V období první republiky se městu dařilo. Otevřeno bylo městské kino (1929), u koupaliště byla Spolkem pro cizinecký ruch zřízena pláž (1933) a pobočku zde otevřela firma Baťa. Rozvoj však ukončila hospodářská krize, v jejímž důsledku vzrostl počet nezaměstnaných. Město chudým obyvatelům vydávalo potravinovou pomoc a vařilo polévky.

Vzhledem k převaze německého obyvatelstva se ve městě rozšířila podpora nacistického Německa, a mobilizaci v roce 1938 část zdejších povolaných ignorovala.

Po vysídlení Němců ve městě zůstaly rodiny části vojáků, kteří zde do roku 1946 konali pořádkovou službu, a přistěhovala se také velká skupina volyňských Čechů. Roku 1953 byl zřízen vojenský újezd Hradiště, a do města se přistěhovalo mnoho obyvatel ze zrušených vesnic. Blízkost vojenského prostoru přinášela negativní jevy v podobě častých průjezdů vojenské techniky. Obec se přesto rozvíjela. V letech 1967–1969 vybudovala vodovod, několik panelových domů, kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Na konci dvacátého století se však město potýkalo s nedostatkem pracovních příležitostí a vysokou nezaměstnaností.

Pamětihodnosti

• Dominantou městě je středověký hrad připomínaný již v roce 1281, který byl v šestnáctém století za Hasištejnských z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Od druhé poloviny dvacátého století je zámek využíván jako dětský domov.
• Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotická stavba ze čtrnáctého století. Přestavěn byl roku 1580 a v roce 1765 proběhla barokní úprava. Autorem hlavního oltáře je mašťovský řezbář Jakub Eberle. Druhý, původně hřbitovní, kostel svaté Barbory pochází také ze čtrnáctého století a dochovaná podoba je výsledkem novorománské úpravy z roku 1863. Po letech chátrání ve druhé polovině dvacátého století byl opraven.
• U kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí empírová pohřební kaple Mladotů ze Solopysk z roku 1803 a socha svatého Jana Nepomuckého od Jakuba Eberleho z roku 1757 (Emanuel Poche a Vladimír Valeš uvádí rok 1765). Několik dalších soch je rozmístěno ve městě. Na náměstí to jsou sochy svatého Floriána (barokní) a svatého Vavřince (z devatenáctého století). V ovocném sadu naproti zámku stojí socha svatého Vojtěcha z roku 1801.
• Památkově chráněná je také budova fary, venkovská usedlost čp. 18 a domy čp. 79 a 87.
• Asi 700 metrů severovýchodně od města se nachází židovský hřbitov z patnáctého století, který byl poničen během druhé světové války.
• Ve městě rostou také dvě skupiny památných stromů. V parku pod zámkem to je trojice dubů a na západním okraji města pod vrchem Lisovnou skupina sedmi stromů (čtyři duby, buk lesní, jasan ztepilý a olše lepkavá).
• Dne 6. června 2020 bylo ve zrekonstruované budově bývalé sýpky otevřeno muzeum hasičské techniky.

Osobnosti

• Jakub Eberle (1718–1783), barokní sochař a řezbář
• Erasmus Diviš Krieger (1738–1792), český římskokatolický duchovní, pomocný biskup pražský a titulární biskup tiberiadský
• Franz Xaver Nadler (1810–1876), lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu