Kryštofovy Hamry

Historie

Nejstarší osídlení Kryštofových Hamrů je známé z počátku patnáctého století, kdy zde stával jeden z 26 hamrů v okolí Přísečnice, který zanikl během husitských válek. Další železářský hamr pojmenovaný po svatém Kryštofovi založil roku 1621 jáchymovský hejtman Kryštof Grad z Grünberku, který dostal v letech 1621–1625 přísečnické panství do zástavy. Podnik se skládal z vysoké pece, dvou kováren, mlýna, pily a rybníka. Později byla jedna z kováren přestavěna na měděný hamr a roku 1660 vznikla cihelna.

V polovině osmnáctého století nastal v Kryštofových Hamrech rozmach

Drobný průmysl přesto nedokázal nabídnout dostatek pracovních míst, a lidé proto pracovali v Sasku i v první polovině dvacátého století. Ze Saska naopak přijížděli návštěvníci, které lákala okolní příroda Krušných hor. Ve čtyřicátých letech dvacátého století ve vesnici fungovaly čtyři hostince, tři obchody s potravinami, tři pekaři, řezník, cukrárna, povoznictví, tři trafiky, obchod s uhlím, dva holiči, tři ševci a chomutovské svépomocné družstvo. Řemeslo provozovali také zedník, truhlář a klempíř.

K oživení vesnice přispělo vybudování vodního díla Přísečnice, ale i tak postupně převládl počet rekreačních objektů nad trvale obydlenými domy.

Pamětihodnosti

• U křižovatky silnic II/223 a II/224 stojí památkově chráněná socha Panny Marie z roku 1753. Původně stávala naproti hřbitovu v zaniklé Přísečnici.
• Jedinou kulturní památkou přímo ve vesnici je dům čp. 7 postavený okolo roku 1800. Má zděné přízemí, hrázděné patro s bedněnými štíty a polovalbovou střechu.
• Empírový kostel svatého Kryštofa byl postaven v letech 1829–1832. Na hlavním oltáři je obraz svatého Kryštofa z roku 1832 od malíře Josefa Führicha.
• Poblíž kostela stojí pomník Julia Fučíka, obětem fašismu a padlým za druhé světové války z roku 1958.