Chbany

Historie

Vesnice je poprvé zmíněna v přídomku žateckého konšela Hermanna de Chban v roce 1422, ale podle německé vlastivědné literatury z počátku dvacátého století

Podle berní ruly z roku 1654 Chbany stále patřily k morskému statku v majetku hraběnky Sylvie Kateřiny Černínové z Millesima. Ve vsi, jejíž domy byly ve špatném stavu, žilo sedm sedláků a jedna rodina bez pozemků. Sedlákům patřilo 21 potahů a chovali dohromady tři krávy, třináct jalovic, 28 ovcí, 25 prasat a patnáct koz. Na polích pěstovali pšenici a žito.

Když Sylvie Kateřina Černínová v roce 1664 zemřela, zdědil statek Mory včetně Chban její manžel markrabě Leopold Wilhelm z Baden-Badenu. Jeho rodině poté patřil až do roku 1783, kdy jej Alžběta Augusta z Baden-Badenu prodala Schwarzenbergům, kteří jej připojili k postoloprtskému panství. Krátce poté, podle Schallerovy z roku 1787 ve vsi žilo jedenáct rodin.

Významnou změnu do podoby vesnice přinesla výstavba nechranické přehrady zahájená roku 1961. Její voda zaplavila vesnice Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice, jejichž někteří obyvatelé se přestěhovali do Chban. Byla pro ně postavena řada bytových domů, škola, pošta, prodejna, zdravotní středisko a budova místního národního výboru. Zároveň bylo nutné napojit vesnici na vodovod, protože místní studny na zásobování vodou nestačily. Vodovodem se přivádí voda od Holedeče do vodojemu u Čeradic, ze kterého je rozváděna do Chban, Vikletic a Žaboklik. Větší počet obyvatel umožnil vznik Svazu požární ochrany a v roce 1961 také založení tělovýchovné jednoty Jezeran, která o rok později vybudovala hřiště. Obě organizace zanikly po roce 1990.

Pamětihodnosti

U silnice do Soběsuk se nachází památkově chráněná barokní výklenková kaple Panny Marie z roku 1714 s plochými pilastry a kamennou Madonou. Na břehu rybníka na návsi stojí mariánský sloup z roku 1715 s reliéfem svatého Františka na podstavci. Na jižní straně návsi také stojí druhá kaple se stanovou střechou a dřevěnou zvoničkou.