Řevničov

Historie

Řevničov patří k nemnoha sídlům, u nichž je známo přesné datum jejich vzniku. Dne 4. listopadu 1325 vydal král Jan Lucemburský v bavorském Münnerstadtu latinsky psanou listinu, jíž jistého Přibyslava ze Štědré pověřil založením vesnice (villam Rzewniczow) podle purkrechtního práva; zakladatel přitom obdržel pro sebe i své dědice funkci rychtáře. Vesnice byla vyměřena na královském panství Křivoklát při již tehdy významné křižovatce cest.

V době husitských válek se v lese poblíž obce 9. června 1434 odehrála tzv. Bitva u Řevničova, ve které se žatecko-lounský svaz pod vedením husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic utkal s pány z plzeňského lanfrýdu. Asi 150 padlých bylo pochováno u kostela svaté Markéty v nedaleké obci Kroučová.

Za třicetileté války byla obec vypálena a zpustla. Po válce má Řevničov pouhých 33 obyvatel. Roku 1658 obec získal Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, jemuž se podařilo znovu do vsi přivést osadníky, hospodáře a řemeslníky. Poté byla ves prodána nejvyššímu purkrabímu Království českého, Arnoštovi z Valdštejna. Poslední dědička krušovického panství z rodu Valdštejnů Josefa se provdala za knížete z Fürstenberka, čímž také Řevničov připadl do držení tohoto rodu až do zrušení poddanství.

Rozvoj obce nastal především po roce 1812 po výstavbě nové silnice ze Slaného do Karlových Varů.

Rok 1978

Vloupáním do hájovny si zde 23. května 1978 bratranci Barešovi opatřili tři střelné zbraně, které následně použili při únosu autobusu s 39 studenty a řidičem. Jejich motivace byla dostat se za použití rukojmí na Západ, kde chtěli začít nový život.

Pamětihodnosti

V obci stojí původně gotický, barokně přestavěný kostel svatého Petra a Pavla, u něho je kříž. Při silnici směrem k Lounům se nachází kaple svaté Anny a v zahradě mateřské školy pozdně barokní socha svatého Jana Nepomuckého. Budova školy byla postavena roku 1884 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha ze Slaného. V roce 1927 byla otevřena sokolovna, adaptovaná z bývalého špýcharu fürstenberského dvora.

Osobnosti

• Josef Kadraba fotbalista, držitel stříbrné medaile z mistrovství světa ve fotbale 1962 v Chile
• Břetislav Štorm (1907–1960), architekt, výtvarník, památkář, heraldik, prozaik, odborný publicista
• František Josef Hlaváček (1853–1937), původně horník, novinář, autor sociální poezie, povídek, dělnických textů a českého textu Písně práce
• Antonín Hajný (1917–1989), učitel, kulturní pracovník a regionální publicista
• Rudolf Janota (1885–1945), docent, hydrolog, půdoznalec, vysokoškolský pedagog, odborný publicista
• Adolf Štys (1865–1942), profesor, konstruktér
• Lubomír Vent (1928–2008), chmelařský odborník
• Václav Vosyka (1880–1953), hudební pedagog a skladatel, sbormistr, dirigent, odborný publicista, středoškolský pedagog
• Soter Vonášek (1891–1953), malíř (krajinář), středoškolský pedagog, v letech 1942–1953 žil a tvořil v Řevničově
• Pobýval zde krátce budoucí československý prezident Edvard Beneš, v roce 1915 patrně odtud odjížděl do emigrace.