Nezabudice

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115. Ve středověku tu stávala manská tvrz. V obci byli dva pekaři a jejich úkolem bylo dodávat do nedalekého hradu Křivoklát chléb.

Gypsárna

Západně od vesnice stojí v údolí Tyterského potoka dům zvaný Gypsárna. Vznikl úpravou hájovny a ta ještě ze staršího objektu závodu na zpracování vápence z roku 1832. Zpracovávanou surovinou byl proterozoický vápenec či spíše vápnitá břidlice, jejíž čočka vychází na povrch na levé straně drobného bočního údolí zvaného Černý luh. Vytěžená surovina se do závodu dopravovala po samotížné úzkorozchodné dráze a ročně se z ní vyrobilo až kolem sta tun sádry, která se využívala ve stavebnictví nebo jako vápenaté hnojivo. Vedlejším produktem byly červený kolkotar a železité okry, které se dále zpracovávaly v Malé Bukové na minerální pigmenty. Selští vápeníci se v roce 1900 pokusili obnovit těžbu a zpracování vápence, ale nezvládli technologický proces, a odpadní struskou zasypali část vápencového ložiska. Poslední pokus o zprovoznění závodu neúspěšně realizovali Fürstenbergové v roce 1916.

• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
• 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V obci Nezabudice (240 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, pokrývač, 9 rolníků, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti

Jižně od vesnice stojí zájezdní hospůdka U Rozvědčíka. Za druhé světové války tam bývala skrýš zbraní ilegální organizace Obrana národa. Tehdejšího majitele hospody, Jaroslava Fraňka, připomíná kaplička Jaroslava Fraňka a také pamětní síň v budově obecního úřadu.

Dominantou vesnice je kostel svatého Vavřince. První zmínka o něm pochází z roku 1250. Další památkou je mlýn u jezu na Berounce z roku 1720. Právě o něm se zmiňuje ve svých knihách Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby spisovatel Ota Pavel. Severozápadně od vesnice stojí u silnice socha Panny Marie s Ježíškem z roku 1873.

Další drobné památky: Pomník obětem světových válek, výklenková kaple

Rodáci

• Jaroslav Franěk (1897–1943), hostinský, československý legionář, odbojář, člen Obrany národa a spolupracovník odbojové skupiny Tři králové
• Josef Frankovský, původním jménem Josef Franěk (1840–1901), pražský herec a hostinský