Křivoklát (Okres Rakovník)

Historie

První písemná zmínka o osídlení tohoto místa pochází z roku 1110.

Na místě hradu Křivoklát bývalo přemyslovské hradiště, na začátku 12. století nově opevněné. Ve druhé polovině 13. století zde vznikl gotický hrad, který byl od té doby mnohokrát upraven. Sloužil především jako lovecký. V letech 1643 a 1826 vyhořel, po roce 1826 byl romanticky přestavěn, což výrazně změnilo jeho podobu, koncem 19. století byl částečně upraven k původní podobě.

Mlýn a ves v podhradí vznikly někdy na přelomu 14. a 15. století a nesly název Budy. Nad hradem vznikl v 16. století hospodářský dvůr a později osada Čamrdoves, roku 1818 na počest Amálie Bádenské přejmenovaná na Amalín (Amalienberg). Městečko Křivoklát vzniklo roku 1896 sloučením těchto vsí Budy a Amalín.

Dlouhou tradici má v Křivoklátě lesnické školství. Již v letech 1839–1848 fungovala v Amalíně pod vedením fürstenberského vrchního lesmistra Jana Gintla lesnická škola. Od roku 1961 vychovává mladé lesníky SLŠ a SOU Křivoklát, situovaná v místní části Písky.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1949 Pražský kraj, okres Rakovník
1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V městysi Křivoklát (přísl. Častonice, 800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 lékaři, notář, 3 autodopravci, biograf Sokol, cukrář, drogerie, 3 elektrinstalatéři, fotoateliér, geometr, 2 hodináři, 3 holiči, 2 hostince, 2 hotely (Musil, Sýkora), klempíř, knihař, kominík, 2 krejčí, lékárna, malíř, mlýn, mydlářství, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, Fürstenberský pivovar, porodní asistentka, 3 řezníci, sedlář, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna Rakovnická, stavitel, 4 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, hlavní sklad tabáku, 2 truhláři, 3 trafiky, obchod s uhlím, velkostek státní správy, 2 zámečnictví, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

Dominantou městyse je hrad Křivoklát, tyčící se na ostrožně Rakovnického potoka. Je to významný královský hrad z 13. století, výrazně upravený za Vladislava Jagellonského, později rodové sídlo Füsternberků, od roku 1929 je v majetku státu. V roce 1989 byl prohlášen národní kulturní památkou.