Věšín

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349. Svůj název obec získala odvozením od jména jejího zakladatele Václava (Viecesla, Velislav, zkráceně Věch, Věša nebo Vieška). Starobylá obec se původně rozkládala v místech na vrchu, kde se říkávalo „na Starých Věšínech“, proti samotě „Na Vejrovně“. Obyvatelé založili později níže u potoka novou osadu a dědinu „na Starém Věšíně“ k ní připojili. Věšín patřil odedávna rožmitálskému panství. Ves byla neblaze poznamenána třicetiletou válkou, po níž zde zůstalo mnoho prázdných a zpustlých stavení. Sotva se obec po třicetileté válce vzpamatovala, stihl jí v roce 1661 požár, při němž vyhořelo 6 statků.

Ve Věšíně bývalo tradiční cvokařské řemeslo. První výrobní cvokařské družstvo bylo založeno v roce 1892 a zaměstnávalo 70 osob. Vyráběly se kované hřebíky, zámkové, pantové, ostrohlavé, lafetové atd.

Poblíž hlavní silnice směrem na Plzeň ve 20. a 30. letech 20. století vzniklo rekreační středisko „Veekendová osada Brdy ve Věšíně“, lidově nazývané „Vekend“. Areál tvoří hlavní budova s jídelnou, kolem níž je řada chatek.

Dne 9. září 1929 vypukl ve Věšíně požár. Za půldruhé hodiny lehlo popelem 29 čísel popisných s přilehlými stodolami. Dobrovolné spolky a organizace ihned začaly vybírat peníze na pomoc, aby zmírnili bídu postižených obyvatel a přispěli na postavení nových příbytků. Podruhé byl Věšín v plamenech již 30. dubna 1933, kdy shořel domek č. 23 se stodolou a stájí a dva přilehlé domky.

Pamětihodnosti

• Novogotická kaple svatého Františka Serafinského z roku 1905, občas využívaná k bohoslužbě, zejména v létě. Výmalba kaple byla dokončena v roce 1906. Její věž je ze všech 4 stran osazena hodinami s dosud původním mechanickým strojkem.