Příbram

Historie

Od konce 13. do konce 16. století se v Příbrami těžilo stříbro. Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. Od konce 16. století však došlo k úpadku těžby stříbra (útlum trval více než 200 let). Od r. 1642 do konce 18. století se na Příbramsku těžila železná ruda. V 19. století se opět dobývaly rudy stříbrné a také rudy olověné. Od poloviny 20. století se město stalo centrem těžby uranu.

Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex – poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalá rezidence jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví. K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí nad Labem nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Příbramský meteorit

Pamětihodnosti

Sakrální stavby

• Svatá Hora – Významný barokní areál a poutní místo, jehož areál tvoří obdélný komplex ambitů se čtyřmi kaplemi v rozích, kde uvnitř na vysoké terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl přestavěn a rozšířen v letech 1660–1673 za účasti architekta Carla Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá bývalá jezuitská rezidence (Svatohorská rezidence) a klášter. Z komplexu vedou do města kryté Svatohorské schody s přilehlým Svatohorským sadem.
• Kostel sv. Jakuba Staršího – kostel na náměstí T. G. Masaryka, byl založen v první polovině 13. století. Původně se jednalo o gotickou stavbu, která prošla několika přestavbami. Současná podoba pochází z 2. poloviny 19. století, kdy kostel prošel historizujícími úpravami.
• Kostel sv. Vojtěcha – Římskokatolický kostel na náměstí J. A. Alise byl postaven v letech 1886–1889 v novorenesančním slohu podle návrhu Antonína Bauma a Bedřicha Münzbergera. Je chráněn jako kulturní památka.
• Kostel sv. Prokopa – Chrám Československé pravoslavné církve, který byl postaven v roce 1901 v pseudorománském slohu na vrcholu Prokopské ulice v Březových Horách. Stojí na místě, kde vznikla první zvonice v 16. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
• Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra – Funkcionalistický kostel na Březových Horách postavený v roce 1936.

Profánní stavby

• Zámek Ernestinum – Zvaný též Zámeček je někdejší arcibiskupské sídlo, které stojí na místě dřívější tvrze ze 13. století. Sídlí městská galerie a nachází se zde expozice fotografií Františka Drtikola. V blízkosti se nachází památník obětí první světové války od akad. sochař Václava Šáry, podle návrhu architekta Jana Kotěry a sochaře Jana Štursy.
• Báňské ředitelství – Budova Rudných dolů je pozdně klasicistní budova, založená na místě několika starších městských domů, stojící na náměstí T. G. Masaryka. Údajně je dílem architekta Pietra Nobileho. Budova je chráněna jako kulturní památka od roku 1996.
• Kulturní dům – Postaven v letech 1957–1959 podle návrhu architekta Václava Hilského. Na sochařské výzdobě se podílel B. Stefan a ateliér Jana Laudy. Stavba je chráněna jako kulturní památka od roku 2006. Sídlí zde Divadlo Antonína Dvořáka. V blízkosti stojí socha Antonína Dvořáka od sochaře Josefa Wagnera.
• Ševčinský důl, důl Anna, Vojtěch, Marie a Prokop
• Budova konviktu – Budovu bývalého arcibiskupského konviktu v Jiráskových sadech z roku 1892 v novorenesančním francouzském slohu navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann. Nyní budovu využívá Vysoká škola báňská.
• Sokolovna

Pomníky a sochy

• socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner)
• socha Horníka (sochař Ivan Lošák) u příbramského gymnázia
• socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym)
• budova bývalého soudu (sgrafita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy)
• pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára)
• busta generála Richard Tesaříka
• busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Parky

• Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami

Osobnosti

• Arnošt z Pardubic (1297–1364), arcibiskup pražský, vlastník příbramského panství
• Bohuslav Balbín (1621–1688), spisovatel a dějepisec
• Jan Karel Škoda (1810–1876), kněz, spisovatel a pedagog
• František Pošepný (1836–1895), geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami
• Antonín Dvořák (1841–1904), skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, kde zkomponoval svou operu Rusalka
• Josef Theurer (1862–1927), fyzik, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
• Sigismund Bouška (1867–1942), duchovní, spisovatel, čelný představitel a jeden z iniciátorů hnutí Katolické moderny
• Hanuš Svoboda (1876–1964), hudební skladatel a pedagog
• Hanuš Jelínek (1878–1944), básník, překladatel a divadelní kritik
• František Gellner (1881–1914), básník
• František Drtikol (1883–1961), fotograf
• Fráňa Kučera (1897–1929), básník, prozaik a organizátor kulturního života na Příbramsku
• Hermína Týrlová (1900–1993), autorka animovaných filmů
• Jaroslav Soukup (1902–1989), salesiánský misionář v Peru, botanik
• Adina Mandlová (1910–1991), herečka
• Jan Drda (1915–1970), spisovatel
• Josef Doležal (1920–1999), atlet – chodec, olympijský medailista (stříbro 1952)
• Jan Baptista Bárta (1921–1982), kněz a minorita, vůdčí osobnost katolického disentu za komunistického režimu
• Jan Čáka (1929–2018), výtvarník, spisovatel a skaut
• Pavel Juráček (1935–1989), filmový scenárista a režisér, signatář Charty 77
• Antonín Máša (1935–2001), filmový scenárista, režisér a dramatik
• Pavel Nový (* 1948), herec, žijící v Příbrami
• Josef Velfl (* 1956), historik a muzejník, ředitel Hornického muzea Příbram
• Karel Felt (* 1957), žurnalista, autor publikací
• Irena Dousková (* 1964), spisovatelka
• Michal Dusík (* 1971), sportovní komentátor
• Tomáš Zápotočný (* 1980), fotbalový obránce, narozen v Příbrami
• Vojtěch Vocílka (*2008), atlet, český dorostenecký rekordman v běhu na 60 m v hale