Příbram

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příbrami.

Svatohorský klášter a kostel sv. Jakuba jsou dominantami městského panoramatu. Ve staré Příbrami můžete najít následující památky a další zajímavá místa:

• Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora – barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.
• Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka
  • kostel sv. Jakuba (založený v r. 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),
  • budova bývalého soudu (sgrafita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),
  • budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;
• Městský úřad – neorenesanční budova z r. 1890, architekt Vojtěch Ignác Ulmann;
• Zámeček-Ernestinum – původně tvrz ze 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř
  • památník obětí první světové války (Akad. sochař Václav Šára), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym);

Gotický kostel sv. Jakuba na nám

Historie

Související informace naleznete také v článcích Historie Příbrami a Rudné doly na Příbramsku.

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu.

Březové Hory byly připojeny k Příbrami v roce 1953. Za socialismu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací.

Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po Sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
• 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram
• 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932

Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce:

okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnásium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec

Živnosti:

společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců

Průmysl:

továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík

Služby (výběr):

11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry

Ve městě Březové Hory (3857 obyvatel, samostatné město se později stala součástí Příbrami) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sirotčinec, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů, výroba autokaroserií, doly Anna a Vojtěch Správy státních dolů, Středočeská továrna specielních hraček, Státní továrna na drátěná lana, 2 lékaři, Bio invalidů, 14 hostinců, 2 kloboučníci, lékárna, planografie, 5 rukavičkářů, zubní ateliér

Ve vsi Kozičín (134 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Příbrami) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie v Kozičíně, hostinec, 6 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika

V obci Lazec (299 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Příbrami) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Lazci, 3 hostince, krejčí, 3 mlýny, 5 řezníků, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky

V obci Žežice (341 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Příbrami) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

obchod s dobytkem, 3 hostince, krejčí, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář