Hvožďany

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Ze starých pamětí je znám držitel Hvožďan Frenclin z Obořiště, jinak ze Knína. Pak je drželi Páni z Třemšína a to poté co o hrad Třemšín přišli. Před rokem 1483 se Hvožďany dostaly do držení Bohuslava Viduny z Obytec, který je toho roku prodal Jindřichu Koupskému z Břízy. Po něm je zdědila jeho dcera Apolena, provdaná za Jana Koce z Dobrše, po její smrti syn Václav a dcera Anna, provdaná za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic a na Nehošovicích. Václav Koc z Dobrše prodal svou polovinu roku 1593 svému švagru Vitovskému. Celý statek pak byl v držení Vitovských až do roku 1664, kdy jej koupil hrabě Leopold Caretto-Millesimo, nejvyšší hejtman španělského regimentu. Ovšem již za dva roky koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic na Lnářích. Tím se Hvožďany dostaly ke lnářského panství a zůstaly v něm až do roku 1848.

Při pozemkové reformě se tvrz stala majetkem obce. Farní gotický kostel byl již ve 14. století zasvěcen svatému Prokopovi a po zrušení javorského kostela také Navštívení Panny Marie.

V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice roku Středočeského kraje 2016, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky a Diplom za společenský život. V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži hlavní cenu, tj. Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.

Pamětihodnosti

• Hvožďanská tvrz z první poloviny 16. století. Od 17. století sloužila jako sýpka. V letech 1949–1950 byla upravena na byty.
• Na návrší stojí kostel Navštívení Panny Marie a svatého Prokopa se zvonicí a farou.
• Severně od vesnice, nad Roželovem, stojí osamělý zámeček pražských arcibiskupů, za komunistického režimu sloužil k nezákonné internaci vůdčích osobností českého katolicismu (především Jan Šrámek, František Hála a Josef Beran).
• Vodní mlýn čp. 5

Osobnosti

• Jan Šentygar z Chotěřiny (Johannes Schentygar von Choterin,* 1514 v Hvožďanech, † 20. 10. 1554 v Hradci Králové) – probošt na Pražské univerzitě (1545–1546) a v letech 1547–1548 byl děkanem na artistické fakultě Pražské univerzity. Nobilitován byl dne 5. 5. 1542 zásluhou Jana staršího Hodějovského. V Hradci Králové pracoval jako lékař.
• Bohuslav Fišer (1906–1980) – učitel, sbormistr, sběratel lidových písní, spisovatel