Jílové u Prahy

Historie

Středověk

První domnělá písemná zmínka o Jílovém v listině Ostrovského kláštera k roku 1045 je padělek ze 13. století. Původem to byla hornická osada ze 13. století, kterou vysadil lokátor Eberhard na městečko s kamenným kostelem sv. Mikuláše, který byl po roce 1623 přesvěcen na sv. Vojtěcha. Do druhé třetiny 13. století se vztahuje zpráva kronikáře Františka Pražského o hroudě zlata, darované králi Václavovi I., jejíž věcnou správnost historikové potvrzují.

První datovaná zpráva o městečku Jílovém byla dlouho zástavní listina Oldřicha Zajíce z Valdeka (1242–1271) z 13. září 1331. Nalezla se ale ještě starší zmínka o existenci Jílového, a to v záznamech Starého Města Pražského z roku 1310. Ve druhém desetiletí 14. století se Jílové připomíná již jako „královské zlatohorní město“, když zde král Jan Lucemburský dal razit zlatý dukát. Později bylo městečko zastavované různým šlechticům. Privilegiem krále Karla IV. (kolem roku 1350) bylo potvrzeno Jílové u Prahy jako královské město a ražba zlatých dukátů pokračovala. Od té doby byla Luka pod Medníkem opět připojena k Jílovému, ale místní část Studené i nadále je rozdělena do dvou katastrálních území.

Pamětihodnosti

• Radnice („Věž“) na Masarykově náměstí, původně věžová tvrz ze 14. století, barokně přestavěná počátkem 18. století. Na fasádě v patře vymalován sv. Florián jako patron proti požárům.
• Dům Mince z roku 1356, původně královský horní úřad, dnes regionální muzeum s expozicemi o těžbě zlata a dalšími (Masarykovo n. č.p. 16). Středověká patrová budova přestavěná v roce 1706.
• Gotický kostel sv. Vojtěcha na jižní straně Masarykova náměstí ze 13. století, ve 14. století přistavěn vysoký presbytář a v 18. století kostel barokně upraven. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží mezi lodí a presbytářem. Presbytář s gotickými okny sklenut křížovou klenbou. Cenné zařízení (křídlový oltář z doby kolem 1500, některé části jsou v Národní galerii, krucifix z počátku 15. století, cínová křtitelnice z roku 1542).
• Hřbitovní kostel Božího Těla, gotický z roku 1392, barokně upravený.
• Barokní kaple sv. Václava z roku 1763 a pramen sv. Václava v bývalých Svatováclavských lázních.
• Včelní hrádek na ostrohu nad místní částí Kabáty, barokní patrový zámeček z roku 1786 na místě bývalé tvrze.

Technické památky

• V okolí města se dochovalo asi 25 důlních štol někdejších zlatých dolů. Nejznámější jsou tři zlatorudné štoly, zčásti zpřístupněné. Štoly Svatý Josef a Svatý Antonín Paduánský v údolí Kocour jsou přístupné s průvodci Regionálního muzea z Jílového. Třetí zpřístupněnou štolou je štola Halíře, která je rovněž ve správě Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Štola Halíře se nachází pod stejnojmenným vrchem na katastrálním území obce Pohoří, asi 1,5 km směrem na severovýchod od železniční stanice Jílové u Prahy. Také další štoly byly zasvěcené katolickým patronům, např. štola Svatý Leopold.
• Nejvýznamnějším zpřístupněným důlním dílem je štola sv. Václava na Žampachu. Zpřístupněná trasa, kde je možné se na prohlídku objednat má celkem 4 km a je zde k vidění řada funkčních strojů používaných při těžbě surovin.
• Významnou technickou památkou je rovněž 43 metrů vysoký kamenný Žampašský most. Leží na posázavské trati v údolí Kocour směřujícím k Sázavě.

Zaniklé památky

V Jílovém byl roku 1621 založen klášter s kostelem Panny Marie Loretánské, do kterého byli uvedeni minorité od sv. Jakuba v Praze. Klášter se nacházel mezi ulicemi Čs. armády a Pod Mincovnou, při kostele byla zřízena Loretánská kaple. Celý poutní areál zanikl po josefínských reformách, kdy byl přestavěn na obytné domy čp. 18-22, dochovalo se jen průčelí.

Další stavby

V severní části města stojí areál bývalé vojenské záložní nemocnice z let 1964–1968.

Osobnosti

• Edward Kelley, alchymista císaře Rudolfa II., vlastnil koncem 16. století dům Mince
• Dětství tu trávil František Bohuslav Batovec (1846–1909), velkoobchodník a tiskař, čestný občan města
• Žili zde na své chatě spisovatelé duchovní literatury a přední čeští učitelé jógy JUDr. Eduard Tomáš a RNDr. Míla Tomášová. Po část roku zde dnes žije jejich syn, také spisovatel, ing. Miloš Tomáš.
• Václav Vaněček (1905–1985), historik, právník, profesor, akademik
• František Chvalkovský (1885–1945), politik, ministr zahraničí, místní rodák
• František Salamánek (* 9. 2. 1908 Doubravčice – † 14. 1. 1993 Praha ) malíř, absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze a žák Aloise Kalvody, zde v obci Kamenná Vrata po 2.svět. válce na své chatě tvořil a vyrážel malovat své milované Posázaví.