Škvorec

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Škvorci.

• Kostel svaté Anny
• Starý a nový zámek
• Boží muka
• Socha svatého Donáta
• Socha svatého Prokopa

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.

Hrad Škvorec byl založen roku 1279 královským komořím Domaslavem; v jeho držení se vystřídali Olbramovici pražští, Klinštejnové, Smiřičtí a Albrecht z Valdštejna, jenž hrad a panství prodal roku 1623 Liechtensteinům, kterým patřil do roku 1918. Hrad byl v 17. století Švédy vypálen, zčásti obnoven a upraven na zámek. Měla zde sídlo kněžna Marie Terezie, kněžna ze Savojska, princezna z Piemontu, markraběnka ze Zalužan, hraběnka ze Soissonu, Svaté Říše Římské rozená kněžna z Liechtensteinu a Mikulova, kněžna opavská a krnovská, dědičná paní panství Kostelec (nad Černými lesy), Uhříněves a Škvorec.

Současnost

Část objektu Starého zámku byla v 19. století zbořena, torzo jihovýchodní části s kamenným mostem a věžičkou se nyní opravuje. Naproti starému zámku byl v 18. století postaven nový zámek, léta využívaný jako Panský dvůr. Ten je již opraven. Oba zámky jsou veřejnosti nepřístupné.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen statut městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod
• 1949 Pražský kraj, okres Říčany
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

V městysi Škvorec (1073 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostel československé církve, evangelický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autobusová doprava, 2 bednáři, biograf Sokol, cihelna, cukrář, obchod s umělými hnojivy, 2 holiči, 4 hostince, jednatelství, 2 kapelníci, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, 2 obchody s mlékem, obchod s obilím, pražírna obilí, 4 obuvníci, 2 pekaři, pletárna, pokrývač, porodní asistentka, 12 rolníků, 3 řezníci, 2 sadaři, 2 sedláři, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, 3 zahradnictví, zámečník

Ve vsi Třebohostice (239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Škvorce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kapelník, kolář, kovář, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví, zednický mistr