Přezletice

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352, kdy ji koupil pekař Pecold Čepice od vdovy Freclina z Posenpacha, hofrychtéře měst královských. Od konce 16. století byly Přezletice připojeny ke Ctěnicím. Přezletice spadaly v minulosti vždy do vinořské farnosti a k vinořské škole.

Jednání o připojení k Praze

Na jaře roku 2007 požádalo zastupitelstvo obce Přezletice o zahájení jednání o procesu připojení k Praze. Rada hl. m. Prahy tuto žádost podpořila a pověřila jednáním náměstka primátora Rudolfa Blažka. Ještě v roce 2007 náměstek Blažek předpokládal připojení obce v roce 2010, obec však svou žádost posléze stáhla.

Pamětihodnosti

• V severní části katastrálního území Přezletic se nachází staropleistocenní sídliště Zlatý kopec. Bylo známo již po polovině 20. století, samostatný archeologický výzkum zde byl zahájen roku 1975. Bylo odkryto téměř celé sídliště archantropů se zbytky chat, ohniště a smetiště s kostmi, zbytky potravy a zahozenými nástroji. Údajně zde byl nalezen jeden z nejstarších dokladů používání ohně v Evropě.
• V severozápadní části vsi, u dnešní křižovatky Čakovické a Veleňské ulice, býval historický hostinec Kocanda při dnes již zaniklé původní cestě z Prahy do Brandýsa. Zůstal zachován v názvu ulice Na Kocandě. U Kocandy je i menší průmyslový objekt (firma Ekoplastik).
• Na Zlatém kopci stojí dvůr, který míval právo hor viničných.
• V roce 2015 bylo při stavbě rodinného domu v severní části vesnice nalezeno a prozkoumáno raně středověké pohřebiště z přelomu 10. a 11. století. Poloha soudobého sídliště není známá, ale je možné, že se nacházelo v místech přezletické zástavby. Nasvědčují tomu občasné nálezy keramických střepů. Tehdejší osada patrně patřila k zázemí vinořského hradiště.

Osobnosti

Jako nejvýznamnější rodák je zmiňován někdejší rychtář Přezletic Josef Černý, řečený Josef Miran nebo též Miran z Přezletic, který se zúčastnil selského povstání na jaře roku 1775 a následně byl 29. března 1775 u Invalidovny v místech pozdějšího Karlína oběšen. Jsou po něm pojmenovány Miranovy duby ve Vinořském háji, zasazené údajně v době povstání. Na jednom z nich je kovová pamětní tabulka, kterou nechal umístit Josef Fuxa.