Mukařov

Historie

Z archivních materiálů muzea v Kostelci nad Černými lesy vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Ve vojsku knížete Vladislava II. se údajně vyznamenali v bitvě u Milána v roce 1158 mimo jiné chrabré Čechy také vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar. Za zásluhy v bitvě byl Vladislav II. korunován králem Vladislavem I. a věrným vojákům se dostalo od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze (z Mukařovské kroniky / str. 70, rok 1987). Tuto tezi dokládají archeologické nálezy, které ukazují na osídlení již na přelomu 12. a 13. století.

První údaj o obci Mukařov je z roku 1352 (Emler: Regesta diplomatica): Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému – jako součást panství v Tehově náležejícímu k tehovskému hradu. V jeho vlastnictví přecházel od rytířů z Klučova (1372) k Purkardu Strnadovi z Janovic (1394–1397), poté byl spravován královskou komorou (ve sporu o majetek s Jiříkem z Janovic, 1397–1402). Roku 1402 jej získal Reinhard z Mülhausenu a v roce 1406 Kašpar Čotr, ale hned o rok později klášter augustiniánů na Novém Městě pražském na Karlově. Po dobu husitských výbojů jej spravovali různí husitští válečníci. V roce 1454 jej získali Kostkové z Postupic a od roku 1513 Slavatové z Chlumu a Košumberka.

Roku 1558 prodala královská komora statek Kostelec nad Černými lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Smiřickému (1513–1597), sídelním svým místem zvolil Kostelec nad Černými lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec Buda-Mukařov, Srbín, Žernovka. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako Říčany, Uhříněves a Koloděje. Smiřičtí drželi panství až do bitvy na Bílé hoře a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali: Zikmund II. Smiřický (1597–1608), Jaroslav II. Smiřický (1608–1611), Albrecht Václav Smiřický (1611–1614), Albrecht Jan Smiřický (1614–1618) a Markéta Saloména, která byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka (1618–1621).

Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno Albrechtovi z Valdštejna, který jej roku 1623 prodal knížeti Karlovi z Lichtenštejna, u kteréhož rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po první světové válce.

Nejstarší údaje o panství kosteleckém pocházejí ze dvou urbářů panství. První urbář je z roku 1562 psaný česky a pod názvem Registra správný panství kosteleckého z r. 1562 je uložen ve Státním oblastním archivu v Praze. Druhý urbář z roku 1677 je rovněž psaný česky, má název Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského roku 1677, uložen je rovněž ve Státním oblastním archivu v Praze. Podle údajů z roku 1623 mezi devíti rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokočná, Menčice, Svojetice a Srbín.

Během třicetileté války byly na Říčansku způsobeny veliké škody válečné, mnoho obyvatel bylo vybito, řada vesnic vypálena. Některé obce zůstaly dlouho pusté, jiné vůbec zanikly a jejich místo zarostlo postupně lesem. Tak například již před třicetiletou válkou zanikla obec Janovice (Babice) ležící mezi Vojkovem a Babicemi. Dnes se po této hrnčířské obci nazývá jen lesní část.

V obci Mukařov (přísl. Buda, 200 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Ústav mrzáčků Charitas) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: holič, krejčí, 4 hostince, kamenický závod, obuvník, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mukařov, 2 trafiky, truhlář.

Ve vsi Srbín (184 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mukařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, kovář, obuvník, pekař, 8 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 obchody se střižním zbožím, trafika, velkostatek, zámečník, 2 žulové závody.

Ve vsi Žernovka (246 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mukařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, hostinec, kapelník, kolář, mlýn, obuvník, pekař, obchod lahvovým pivem, povoznictví, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, sochař, starý materiál, trafika, 2 truhláři.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Pravoslavný chrám Všech svatých, v ulici U požáru

Osobnosti

• V Mukařově byl v letech 1963–1964 po osm měsíců internován Státní bezpečností Josef kardinál Beran.
• Miroslav Šitina (1895–1963), místní rodák, československý legionář a důstojník československé armády
• Na své chatě v Mukařově zemřel 5. srpna 1960 český herec Theodor Pištěk