Kostelec nad Černými lesy

Historie

První písemné zmínky o městě pochází z počátku 15. století a vztahují se ke královskému hradu, pozdějšímu panskému sídlu. Po bitvě na Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové, v jejichž držení byl až do roku 1930. Město se vykoupilo z poddanství roku 1736.

Ve městě neexistuje žádný těžší průmysl, především z toho důvodu, že rozvoj města byl v polovině 19. století negativně poznamenán výstavbou železnice z Prahy na Moravu, která vedla přes nedaleký Český Brod. Následně se i přes opakované snahy místních nepodařilo do města přivést ani lokální dráhu z Říčan. Přesto má město tradici v hrnčířství a keramice. Kulturně-historickou atrakcí jsou každoroční keramické trhy.

Od 17. dubna 2009 město může znovu užívat znak a nově i vlajku.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy
• 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy
• 1949 Pražský kraj, okres Český Brod
• 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
• 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

Ve městě Kostelec nad Černými lesy (přísl. 3310 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

• Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, zemský úřad pro tuberkulózní muže, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, evangelický kostel, chudobinec, nemocnice, městský hasičský sbor.
• Živnosti, průmysl a služby: společenstvo různých živností, řezníků a uzenářů, cihelna, mlýn, Hostinský pivovar, 2 strojírny, hlavní sklad tabáku, 3 velkostatky, 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, 10 hostinců, 3 hotely (U Černého orla, U Města Prahy, Zelený dům), lékárna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek pro Černý Kostelec, Záložna v Kostelci nad Černými Lesy, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

Historické jádro města je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.

• Gotický hrad, přestavěný ve čtyřkřídlý renesanční zámek – Nejpamátnější budovou ve městě je knížecí zámek. Vystavěl jej Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic roku 1562 a kněžna Marie Terezie Savojská v letech 1750–1756 přestavěla průčelí. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.
• Zámecká kaple sv. Vojtěcha byla vystavěna Jaroslavem I. Smiřickým v letech 1564–1569 v místě původního opevnění. V 90. letech 20. století byla rekonstruována. Dnes slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, je vyhledávaným místem pro svatební obřady a koncerty.
• Farní kostel svatých Andělů strážných na náměstí Smiřických – jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 1735–1737. Přední věž dostavěna v letech 1892–1894. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka (Archanděla Rafaela s malým Tobiášem).
• Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele – Bývalý hřbitovní kostel byl vystavěn roku 1600. Byl vypálen Švédy, opraven, znovu vyhořel. Po požáru roku 1756 byla původní stavba stržena a roku 1782–1783 vystavěn kostel nynější. Zvonice, prostá hranolová věž stojící opodál a pocházející z první poloviny 17. století, přestála jeho požár v roce 1756 bez pohromy.
• Dům Marie Terezie kněžny Savojské – původně zámecký špitál čili chudobinec, poskytoval ubytování starým sloužícím černokosteleckého zámku. Nechala jej vystavět Marie Terezie Savojská v letech 1726–1728. Budova měla systém teplovzdušného topení. Původní kapacita byla 24 osob. Po rekonstrukci dokončené v roce 1998 slouží dům jako ubytovna s kapacitou 48 lůžek.
• Muzeum hrnčířství – Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Před rokem 1668 sídlila v domě radnice. Mnoho historických dokumentů bylo zničeno čtyřmi požáry, které zachvátily budovu. Při poslední rekonstrukci bylo obnoveno původní loubí.
• Bývalý pivovar – objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným mlatem. V současnosti vzniká v objektu bývalého pivovaru muzeum pivovarnictví, které se snaží uchovat a vystavovat vybavení zaniklých pivovarů.
• Budilova vila – Významnou ukázkou moderní architektury ve městě je zejména letní vila majitele kolínské elektrárny ESSO postavená architektem Jaroslavem Fragnerem ve třicátých letech 20. století (v ulici V koupadlech).
• Lesopark – Z celkové plochy 42,38 ha zaujímá lesní porost plochu 27,59 ha. Dalších 472 stromů porůstá zastavěné části areálu a tvoří doprovodná stromořadí, cest, dominantní solitéry na paloucích, malebné skupiny na volných plochách a dělicí pásy zeleně mezi stavbami. V lesní části je samostatně evidováno ještě 41 stromů, esteticky významných solitér. Lesopark byl vytvořen ve 30. letech z lesních pozemků, předaných lichtenštejnskou lesní správou a postupně doplněn budovami. Druhové i věkové složení je pestré, v lesní části dominují 200leté buky a duby, zeleň v parkové část je nejrůznějšího zeměpisného původu. Cílem projektu relaxační stezky je zpřístupnění lesoparku jako naučného a oddychového místa pro obyvatele areálu, občany a návštěvníky města. Pro poučení je vybudována naučná stezka, seznamující s význačnými dřevinami, k relaxaci pak úprava zákoutí s lavičkami, vybudování dětského hřiště a hřiště pro malé míčové sporty.
• Cihelna Jaroslava Veselého – Cihelnu při silnici na Konojedy nechal postavit v letech 1925 až 1926 Jaroslav Veselý, majitel velkostatku a cihelny v Molitorově u Kouřimi. Stavbu cihelny realizoval zdejší stavitel Václav Zourek podle vlastních plánů, komín pak postavili architekt a stavitel B. Kolář a A. Stránský z Prahy-Smíchova. Cihelna měla halu s kruhovou pecí, okolo byly otevřené sušárny a přístavba na výrobu drenážních trubek. Od padesátých let 20. století továrnu provozovalo družstvo Keramo, které zde vyrábělo květináče z lisované cihlářské hlíny až do poloviny 90. let. Dominantou dnes nepříliš udržovaného areálu je 35 metrů vysoký cihlový komín. Při Pražské ulici na západě města se dochovaly zbytky keramického závodu a parní pily, které byly postavené v letech 1923 až 1927. Z továrny, zbořené v roce 2011 kvůli výstavbě supermarketu, se dochovala jedna budova a 25 metrů vysoký komín.

Zaniklé stavby

• Větrný mlýn

Osobnosti

Rodáci

• Jaroslav Čulík (1861–1942), právník, notář
• Karel Hermann-Otavský (1866–1939), právník a rektor Karlovy univerzity
• Karel Vaněk (politik) (1866–1924), český politik, první český starosta Brna
• Eduard Neumann (lékař) (1868–1942), český lékař, voják, překladatel a básník
• Václav Bolen (1887–1963), politik
• Karel Vaněk (spisovatel) (1887–1933), spisovatel a novinář, pokračovatel nedokončeného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
• Fritz Kausek (1890–1951), malíř
• Jiří G. Corn (1920–1996), předseda České národní rady v Kanadě, nositel Řádu Kanady
• Eva Švankmajerová (1940–2005), výtvarnice, básnířka a prozaička
• Jarmila Boháčková (1947–2005), poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Osobnosti spojené s městem

• Karel Pavlík (1900–1943), voják, velel obraně Czajankových kasáren