Dřísy (Okres Praha-východ)

Historie obce Dřísy

Obec Dřísy byla podle archeologických nálezů založena již v období prvních Přemyslovců na původně knížecí půdě. První písemná zpráva o ní pochází z roku 1052, kdy byla knížetem Břetislavem I. darována boleslavské kapitule, čímž se stala poddanskou vsí. Již v této listině je zdůrazněna i vinice na vrchu Cecemína.

Velký význam pro dějiny Dřís měla třicetiletá válka a její dopad na celé Čechy. Z obce odešla velká část obyvatel a ostatní se stali tajnými nekatolíky. Z opuštěných usedlostí vznikl ještě před koncem třicetileté války velký panský dvůr. Pro malou obec bylo velkou nevýhodou, že neměla kostel ani faru. Významnou událostí bylo proto založení školy roku 1694. V roce 1821 byla kapitulou vybudována školní budova s jednou třídou a k té v roce 1885 přibyla druhá třída. Podle projektu slavného barokního stavitele K. I. Dientzenhofera dal do vinic roku 1729 staroboleslavský děkan Frik postavit pro své poddané kapli.

Dalším mezním v dějinách obce bylo zrušení roboty a poddanství v polovině 19. století. Od sedmdesátých let 19. století po výstavbě severozápadní železniční dráhy a zřízení železniční stanice ve Dřísech se začalo silně rozvíjet pěstování zeleniny a V současné době se ve střední části obce nachází jádro původní zástavby, které je tvořeno zemědělskými usedlostmi kolem trojúhelníkové návsi. Jižním a jihovýchodním směrem probíhal další rozvoj obce, zde převládá drobnější domkářská výstavba.

Významným mezníkem pro rozvoj obce bylo vybudování železniční dráhy, které prochází jihozápadně přibližně 1,5 km od středu obce. Zde bylo zřízeno nádraží a u něho vznikl zeleninový trh. Nová zástavba začala vznikat podél silnice směrem do centra obce. Dále se obec rozvíjela podél silnic směrem na obce Konětopy, Sudovo Hlavno a Lhotu. Charakter staveb je různorodý.

V šedesátých letech 20. století vznikly v Dřísech dva zemědělské areály. Jeden na místě bývalého tržiště a druhý na severovýchodním okraji obce.

Maximálního počtu obyvatel dosáhly Dřísy začátkem 60. let 20. století. Souviselo to s rozvojem zemědělského družstva a přílivem nových pracovních sil, s tím souvisí i rozvoj bytové výstavby. Na jižním okraji vyrostlo malé sídliště dvoupodlažních bytovek a v různých částech obce probíhala výstavba rodinných domů.

Před začátkem druhé světové války dosahoval počet obyvatel přes tisíc osob. Pokles počtu obyvatel po okupaci a odliv do pohraničí nebyl tak výrazný jako jinde. Poválečného maxima dosáhla obec v roce 1961, celkem 917 obyvatel, od té doby počet obyvatel klesal. V posledních letech počet obyvatel mírně vzrůstá, k 1. lednu 2013 měla obec 830 trvale hlášených obyvatel. V územním plánu je počítáno s výstavbou přibližně 60 nových domů.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
1960 Středočeský kraj, okres Mělník
2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

V obci Dřísy (1000 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 autodopravci, biograf Sokol, 2 výrobci cementového zboží, cukrář, galanterie, 2 holiči, 3 hostince, kolář, kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, pekař, pohřební ústav, pokrývač, porodní asistentka, 3 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Dřísy, 2 stavební hmoty, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 obchody s uhlím, uzenářský obchod, zahradník, zámečník, 2 zedničtí mistři, 9 velkoobchodů zeleninou, 24 obchodů se zemskými plodinami.

Pamětihodnosti

= Kaple sv. Jana Křtitele

Na území obce se nachází kaple sv. Jana Křtitele (Stětí sv. Jana Křtitele). Byla postavena ve vinici v úbočí vrchu Cecemína. Kaple je menší věžovitá stavba osmibokého půdorysu. Je přikrytá mansardovou střechou s lucernovitou věžičkou, v níž je umístěn zvonek. Věžička je ukončena pozlaceným jablkem s dvojramenným křížem. Na místě hlavního oltáře je malba na omítce imitující barokní architekturu, v jejím středu je freskovitý výjev křtu Páně.

Dle doložených dokladů dal kapli ve vinici na místě povýšeném postavit kapitulní děkan Frik roku 1728 nákladem 100 zlatých, k nimž děkan Kayser dalších 100 zl. Přidal a nákladem 120 zl. ji kázal vymalovat. V dalším období kaple chátrala a byla obnovena roku 1821 děkanem Hirnlem. Další obnova se uskutečnila v létech 1882–1883 za přispění probošta Slavíčk Další památkou je velmi pěkná kaple sv. Jana Nepomuckého s vyzděnou věží z roku 1837, která se nachází uprostřed obce. Poslední opravy proběhly v roce 1988. Dále stojí za zmínku: