Rožďalovice

Historie

Dle Palackého Dějin jsou v letech 1223–1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z první čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Roku 1622 získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova (držitelé Rožďálovic od druhé poloviny 15. století) Valdštejnové a drželi jej až do roku 1760. Za jejich panování roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár, který zcela setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu. Před tehdy renesanční zámek byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). Samotný zámek byl barokně přestavěn až v druhé polovině 18. století. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy V roce 1718 byl na náměstí postaven mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi. V letech 1726–1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Věže byly opatřeny novými báněmi v roce 1869.

Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme Lobkowicze (1815–1930).

Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.

Ve městě Rožďalovice (1620 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, českosl. kostel, klášter, nemocnice, chudobinec, Rolnické akciové podniky cukrovar a mlýn, továrna na slaměné obaly, továrna na sudy, výroba obuvnických svršků, 2 výrobny sýrů, velkostatek.
• Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, autodoprava, barvírna, biograf Sokol, 3 cukráři, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 4 holiči, hospodářské družstvo, 8 hostinců, 2 kapelníci, knihkupectví, mechanik, obchod obuví Baťa, 2 punčocháři, sochař, soustružník, Občanská záložna v Rožďalovicích, Okresní záložna hospodářská v Libáni, Živnostensko-obchodnická záložna v Rožďalovicích, 2 stavitelé, zahradnictví, 2 zubní ateliéry.

Pamětihodnosti

• Barokní kostel svatého Havla – dvouvěžový kostel z let 1725–1734, dominanta kraje. Nad vchodem je umístěn znak stavebníka Václava Josefa z Valdštejna. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz Panny Marie, dílo malíře V. Mayera z roku 1743, mezi sochami svatého Petra a Pavla. Na bočním oltáři je poutní obraz Panny Marie Sněžné z hory Karmel, který přinesl tomuto kostelu a místu v barokní době velký věhlas v Sasku i v celých severních Čechách. Poutní cesty podnítilo zdejší škapulířové bratrstvo, založené roku 1718. Protější oltář svatého Jana Křtitele zdobí obraz tohoto světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. V presbytáři je zajímavý kredenční oltář s byzantskou ikonou. K inventáři kostela náleží ještě pozoruhodná gotická cínová křtitelnice z roku 1457 s reliéfy Ukřižování, apoštolů a světců.
• Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala Josefa Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě. Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého od Michala Josefa Brokoffa. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.