znak Poděbrady
Poděbrady

Významné památky, prostory a stavby

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Poděbradech.

Dominanty Jiřího náměstí tvoří poděbradský zámek a pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha, patřící k vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také Mariánský sloup z roku 1765, postavený na památku morové epidemie z roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu.

Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v posledních letech rekonstruovaný lázeňský park, který sahá až k nádražní budově z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. Vojtěcha Kerharta. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například vila Kouřimka a Obereignerova vila navržené architektem Josefem Fantou, hotel Tlapák, lázeňský dům Libenský či budova Knížecích lázní.

Většina budov na Riegrově náměstí pochází z první třetiny 20. století. Nachází se zde řada penzionů, funkcionalistický Hotel Praha od architekta Josefa Semeráda a budova městské spořitelny (nyní Česká spořitelna) z roku 1926, navržená Františkem Kerhartem.

Funkcionalismus reprezentují též budova zemědělské školy a budova pošty architekta Vojtěcha Kerharta, Újezdní Masarykovy škola a vodárna od Františka Jandy, budova sokolovny od Františka Profta či kostel Církve československé husitské od Josefa Semeráda. V blízkosti lázeňského středu též byla vybudována řada moderních vil a penzionů.

Nedaleko zámku stojí kostel Povýšení svatého Kříže a hydroelektrárna se zdymadlem, navržená poděbradským rodákem Antonínem Engelem. Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé Radiotelegrafické stanice s dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou.

Historie

Archeologické nálezy

Místo Typ lokality
Na Vinici sídliště z mladší doby kamenné
Na Vinici nálezy z doby římské a hradištní, slovanské hradiště
Areál LD Mír naleziště z doby hradištní
Žižkov sídliště a pohřebiště z doby bronzové
Bažantnice pohřebiště z doby bronzové
Sanspareil pohřebiště z doby bronzové
U radiostanice slovanské a středověké sídliště
Kluk u hřbitova pohřebiště z doby bronzové

Příhodná poloha dnešního města na návrší nad řekou byla využívána už zemědělci v mladém paleolitu. Významné bylo i osídlení doby bronzové, sídelní a hrobové nálezy patří kulturám mohylové a lužické. V prostoru dnešní Husovy ulice byly nalezeny pozůstatky osídlení z konce starší doby železné. Významné jsou i části sídel a vrstvy z doby laténské a především pozůstatky rozsáhlého sídliště ze starší i mladší doby římské, nalezené na dnešním Jiřího náměstí. Došlo také k četným nálezům římských mincí.

Středověk

Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města.

Už 5. června 1908 vysvětil královéhradecký biskup Doubrava budovu Knížecích lázní, založených knížetem Hohenlohe. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo 12 zřídel a v roce 1930 již 16. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším secesním slohu. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost.

Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. Václava Libenského, specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. František Janda v roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až v železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932

Ve městě Poděbrady (přísl. Malé Zboží, 7236 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, státní radiotelegrafická stanice, lázně se 14 léčivými prameny, 2  katol. kostely, evang. kostel, synagoga, vyšší hospodářská škola, ukrajinská hospodářská akademie, divadlo, muzeum, Paroubkův ústav chudých, okresní nemocnice, Masarykova liga proti tuberkulose, sbor dobrovolných hasičů

Živnosti a průmysl: obchodní grémium, okresní jednota společenstev, společenstva kovy zpracujících, obuvníků a kůže zpracujících, oděvních, potravních a smíšených živností, společenstvo holičů, hostinských a výčepníků, kovářů, mlynářů, pekařů, řezníků, různých živností a kolářů, továrna na vápenopískové cihly, továrna dlažební špalíky, továrna na rostlinné oleje, pivovar, sklárna, cukrovar, jatky, elektrárna

Služby (výběr): 18 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, Česká banka expozitura Poděbrady, biograf Sokol, časopis Obchodní Rozhled, fotoateliér, 3 geometři, hotely (Grandhotel Urazil, Bylina, Lázeňský, Na Račanech, Občanská záložna, Praha, Paříž), 2 kavárny, lázně léčivé, léčebný ústav, 2 lékárny, 12 pensionů, 7 restaurací (Buřil, Lázeňska, Nádražní, U Bílé růže, U Orla, Sala Terrena, Na staré poště), Občanská záložna v Poděbradech, Okresní záložna hospodářská, Spořitelna městská v Poděbradech, Živnostensko-obchodnická záložna, 5 vináren, 2 zubní ateliéry

V obci Kluk (410 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Poděbrad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodílna bratří Staňkové, výroba cementového zboží, 2 hostince, kovář, 10 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, 5 zahradníků, zámečník

Ve vsi Přední Lhota (512 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Poděbrad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodílna, obchod s dobytkem, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, soustružník, trafika, truhlář, zahradník, obchod se zvěřinou a drůbeží

V obci Velké Zboží (520 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Poděbrad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

3 hostince, kolář, konsum, krejčí, obuvník, sedlář, obchod se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, zahradník

Oficiální web město Poděbrady:
www.mesto-podebrady.cz

PSČ Poděbrady: 290 01