Opočnice

Historie

V roce 1858 bylo v okolí obce nalezeno několik byzantských křížků, podle kterých se usuzuje o osídlení Opočnice už v 8. nebo 9. století. První písemná zmínka o Woppocznici pochází z roku 1233, kdy vladyka Sezima z Kostomlat daroval ves vilémovskému klášteru. Opat vilémovského kláštera Heřman však držel ves s tvrzí Bolice již od roku 1219 za panování Přemysla Otakara I. Roku 1288 zůstaly tyto končiny pusté. Opočnice však nezanikla úplně, protože roku 1367 patřila do majetku kláštera v Sadské. Za vlády Karla IV. byly na jižních svazích mezi Opočnicí a Vrbicí založeny vinice. Počátkem 16. století se ves stala majetkem českobrodského špitálu. V roce 1547 byla ves konfiskována císařem Ferdinandem I. a připojena spolu s dalšími k poděbradskému komornímu panství. Během třicetileté války byla ves několikrát zpustošena. Roku 1624 ji zcela vyplenila vojska saského kurfiřta, následovaly oddíly švédského generála Banera a roku 1633 ves zkazili císařští rejtaři. Škola byla postavena roku 1890. Novorenesanční kostel svatého Cyrila a Metoděje postaven v roce 1900.

Ve vsi Opočnice (791 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 2 holiči, 4 hostince, 3 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, 5 obuvníků, pekař, porodní asistentka, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Opočnici, spořitelní a záložní spolek Svépomoc pro Opočnici, šrotovník, 2 tesařští mistři, 3 trafiky, truhlář, zahradník, zámečník.

Rodáci

• Bohuslav Vrbenský (1882–1944), anarchista a politik
• Vlastimil Fiala (1893–1947), vojenský pilot, československý legionář, otec herečky Květy Fialové
• Bohuslav Kukáň (1916–1986), architekt, kterého si vybral za svého dvorního stavitele etiopský císař Haile Selassie I.