Mnichovo Hradiště

Historie

Město se původně nazývalo klášter Hradiště, později Hradiště nad Jizerou nebo Hradiště Mnichové. Název Mnichovo Hradiště začal převládat v 19. století.

První písemná zpráva o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279, kdy je uváděno jako místo útěku královny Kunhuty, někde je první zmínka uváděna k roku 1230. Město ale již o něco dříve založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu řeky Jizery. Mniši založili své vlastní poddanské městečko poblíž asi 3 kilometry vzdálené rybářské vesnice Rybitví, na místě, kde se křížily tři cesty, mladoboleslavská, turnovská a jičínská. Ti Mnichovo Hradiště měli ve svém držení do roku 1420. Tehdy byl klášter vypálen a městečko obsazeno husitským vojskem. Podruhé bylo Mnichovo Hradiště dobyto a vypáleno lužickými křižáky za vlády Jiřího z Poděbrad.

Poté se držitelé často střídali, až jej roku 1547 získal jako konfiskát král 168x168pixelů Roku 1579 se Mnichovo Hradiště stalo vlastnictvím Budovců z Budova. Poslední Budovec Václav Budovec byl majitelem mnichovohradištského panství od roku 1602 a vybudoval zde renesanční zámek. Hradišťským měšťanům potvrdil privilegia, udělil jim várečné právo a osvobodil je od některých robot a poplatků. Dne 21. června 1621 byl na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 českými vůdci stavovského povstání popraven a zároveň mu byl zkonfiskován jeho majetek.

O rok později získal Mnichovo Hradiště do svého držení Albrecht z Valdštejna. Ten ho roku 1624 postoupil svému příbuznému Maxmiliánu z Valdštejna a v jeho rodě pak panství zůstalo až do roku 1945.

V době třicetileté války, v roce 1643, ve městě pobývala švédská vojska. Neopatrností vypukl požár, který zničil skoro celé město.

Od roku 1755 panství spravoval Vincenc z Valdštejna, který nechal zbudovat barokní radnici s hodinovou věží.

Ve městě vznikla židovská náboženská obec. Židé měli i synagogu a vlastní hřbitov.

V roce 1833 se na zámku konala schůzka Svaté aliance.

Územně-správní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Rok 1932

V městě Mnichovo Hradiště s 3992 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):

• Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, synagoga, chorobinec, chudobinec, okresní muzeum, sbor dobrovolných hasičů.
• Průmysl a živnosti: obchodní gremium, společenstvo řezníků a uzenářů, odboru živnosti obuvníků, sedlářů, pěstování bource morušového, cukrovar, elektrárna, továrna na obuv, výroba ortopedické obuvi, pila, sklárna, 2 velkostatky.
• Služby: 5 lékařů, zubní lékař, 3 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 9 autodopravců, bankovní závod, biograf Sokol, fotoateliér, geometr, 10 hostinců, 4 hotely Beránek, U nádraží, U hroznu, U zlaté hvězdy, 2 hudební školy, 3 kavárny, lékárna, pensionát, 2 restaurace, revisní kanceláře, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, úvěrní družstvo, zubní ateliér.

Ve vsi Hoškovice s 303 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, kolář, kovář, lakýrník, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Podolí s 274 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, kovář, sadař, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Sychrov s 350 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody: elektrárna, elektrotechnické potřeby, 3 hostince, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Veselá s 792 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody: elektrárna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, 3 krejčí, obuvník, pekař, porodní asistentka, 2 řezníci, brusírna skla, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tkalcovna, trafika, truhlář.

Pamětihodnosti

viz též|Seznam kulturních památek v Mnichově Hradi

• Barokní (původně renesanční) zámek
• Barokní děkanský kostel sv. Jakuba Staršího
• Kapucínský klášter
• Kostel svatých Tří králů (součást kláštera)
• Kaple svaté Anny (pohřební kaple Valdštejnů, součást kláštera)
• Novorenesanční radnice
• Židovské ghetto
• Hrobka rodiny Hendrichovy a Švermovy
• Zaniklý (sporný) klášter benediktinů

Osobnosti

• Adam Zalužanský ze Zalužan (1555? – 1613), lékař, lékárník a profesor
• Antonín Tuvora (1747–1807), malíř
• Franz von Koller (1767–1826), generál adjutant maršála Karla Filipa ze Schwarzenbergu
• Emanuel Arnold (1800–1869), český novinář, politik a revolucionář
• Václav Jan Sekera (1815–1875), lékárník, botanik a vlastenec
• Leopold Kompert, (1822–1886), spisovatel
• František Chalupa (1828–1897), malíř a ilustrátor
• Jan Kvíčala (1834–1908), klasický filolog, pedagog a politik
• Karel Mattuš (1836–1919), staročeský politik a národohospodář
• Bedřich Hoppe (1838–1884), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně
• Karl von Banhans (1861–1942), rakouský politik a železniční manažer
• Ferdinand Hoffmeister (1875–1936), klasický filolog a středoškolský pedagog
• Jan Šverma (1901–1944), komunistický politik, novinář
• Jaroslav Dostálek (1909–1996), kanovník litoměřické kapituly
• Jiří Tancibudek (1921–2004), česko-australský hobojista
• Jaromír Paldus (1926–1994), volejbalista
• Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr.h.c. (* 1930), český právník, specialista na právní dějiny, bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze, bývalý děkan PF UK
• Milan Šulc (1934–2004), herec
• Doc. Ing. Zdeněk Strnad, CSc. (* 1939), český chemik, vědec, podnikatel