Mladá Boleslav (Okres Mladá Boleslav)

Historie

Založení

Na místě města stálo už v mladší době bronzové hradiště lidu lužické kultury, z jehož opevnění byl doložen příkop v prostoru Staroměstského náměstí. Náměstí a okolí z letadla Hrad z letadla, u levého okraje Templ

Vláda Michaloviců

Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery. i městské divadlo.

V Mladé Boleslavi sídlil také okresní úřad, krajský a okresní soud, velitelství četnictva, celní úřad, berní správa, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev a řada dalších institucí. Mělo zde posádku československé vojsko a fungovala zde okresní nemocnice. K roku 1932, kdy měla Mladá Boleslav 19 604 obyvatel, zde působilo šest vyšších škol (vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola), osm peněžních ústavů (Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna), dva biografy (Legie, Svět) a sedm hotelů (Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla).

Další vývoj

Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl letouny Rudé armády uskutečněn nálet na Mladou Boleslav. Stalo se tak již několik hodin po oficiálním konci druhé světové války, když městem ustupovala vojska wehrmachtu ve snaze dostat se do amerického zajetí namísto sovětského. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil. Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky. Komunistická propaganda útok připisovala německému letectvu.

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín. V šedesátých letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zde měla v letech 1968 až 1991 sídlo sovětská 18. gardová motostřelecká divize, začleněná do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.

Od 1. ledna 2003 je Mladá Boleslav statutárním městem.

Pamětihodnosti

=

Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.
Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.
Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934–1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.
Arciděkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.
Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.
Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488–1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.
Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz svatého Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740.
Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.
Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.
Bývalý hřbitovní kostel svatého Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží k bohoslužbám Českobratrské církve evangelické.
Bývalý kostel svatého Bonaventury na Karmeli z let 1675–1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728–1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.
Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.
Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.