Bělá pod Bezdězem

Historie

Původní obec

Obec Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1337 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením krále vystavět město nové blíže říčce Bělé a přenesl na něj práv Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a držba města se několikrát měnilo.

Změny v 16. století

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16. století se zde vyrábělo sukno. Koncem 16. století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z na nádvoří bělského zámku Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Carretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848.

Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně osiřelé děti a mládež. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka. V roce 1938 se po německém záboru převážně německojazyčného pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu ze tří stran bezprostředně obklopená Říšskou župou Sudety.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
• 1942 z

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky.
• Služby (pouze výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér.

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky.

Po druhé světové válce

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byly-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.

Pamětihodnosti

Městská památková zóna má 11 částí, objektů.

Zámek

Barokní pětitraktová budova s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno Muzeum Podbezdězí a informační centrum s expozicemi. Většina prostor byla po roce 1947 přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple svatého Josefa z roku 1629.

Česká brána a městské opevnění

Česká brána ze 14. století je poslední z někdejších čtyř věží na vchodech do města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.

Augustiniánský klášter s kostelem sv. Václava

Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv. Václava, založený roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do roku 1950, kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Farní chrám Povýšení sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem. Po požáru v roce 1635 byl roku 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881. Před kostelem stojí hrobka Josefa Tieftrunka.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha z roku 1722. Původně stála v jihovýchodní části náměstí, po roce 1919 byla přesunuta před kostel Povýšení sv. Kříže.

Radnice se šatlavou

Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613. Během přestavby mezi lety 1849 až 1851 bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.

Městský dům čp. 85

Obytný roubený patrový dům s mansardovou střechou, s přistavěnou kamennou bránou, z konce 18. století. Stojí v západní části náměstí poblíž radnice.

Městský dům čp. 86

Barokní roubený dům z konce 18. století s mansardovou střecho Byl vybudován na náměstí z iniciativy Arnošta Josefa z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města během morové epidemie.

Pomník Na stráž

Figurální plastika Josefa Mařatky z roku 1931 v parku na náměstí. Pomník obětem první světové války.

Významní rodáci

• Vojtěch Zuman (1792–1873), kněz, pedagog, církevní historik a národní buditel
• Josef August Bubák (1813–1858), malíř
• Josef Tieftrunk (1814–1889), osobní lékař císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a mecenáš umění
• Karel Tieftrunk (1829–1897), aktivní člen českých kulturních organizací, autor učebnic a odborných textů v oblasti jazykovědy a historie
• Ferdinand Šimáček (1858–1935), pedagog a regionální historik
• Rudolf Vrba (1860–1939), duchovní, spisovatel a žurnalista
• František Zuman (1870–1955), vrchní finanční rada, historik a malíř
• Anuše Mittenhubrová (1875–1953), spisovatelka, překladatelka a redaktorka
• Ferdinand Veverka (1887–1981), diplomat a politik
• Václav Trégl (1902–1979), český filmový a divadelní herec
• Miloslav Disman (1904–1981), divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog, zakladatel Dismanova rozhlasového dětského souboru
• Vladislav Kruta (1908–1979), univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, účastník zahraničního odboje za druhé světové války
• Vladimír Pachman (1918–1984), velmistr kompozičního šachu
• Luděk Pachman (1924–2003), šachový velmistr
• Luděk Maňásek (1929–2003), malíř, grafik, ilustrátor