Bakov nad Jizerou

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Bartoloměje
• Morový sloup Nejsvětější Trojice
• Hřbitovní kaple sv. Barbory a hřbitovní portál
• přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos
• Obora Klokočka
• Zřícenina hradu Zvířetice
• Tvrz Studénka
• Dvorec Lhotice
• Hradiště Bělá
• přírodní památka Podhradská tůň v k. ú. obce
• Valentův mlýn

Historie

Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic.

Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartemberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.

V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.

22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.

Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Od 19. století se Bakov proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště
• 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Rok 1932

Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk

Služby (pouze výběr): 2 lékaři, 3 autopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér

Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika

Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím