Zruč nad Sázavou

Historie

Kolovraté ve Zruči sídlili téměř 200 let. Za vlády Kaleniců byla Zruč v roce 1561 povýšena na město. Jako městský znak byl pojat rodový erb Kaleniců – dva spojené stříbrné buvolí rohy na červeném štítě (tím je dodnes). Kalenicové přestavěli ve druhé polovině 16. století původní gotický hrad na renesanční zámek. Zámek i s celým panstvím jim však byl roku 1623 zkonfiskovám za účast Albrechta z Kalenic na stavovském povstání.

V roce 1781 zachvátil zámek požár, který zničil zámecký archiv a převážnou část výzdoby interiérů. Až v letech 1872–1878 nechal Jan Skrejšovský zámek opravit a to ještě ve slohu barokním. Další přestavba v letech 1891–1894, kterou nechal provést podnikatel v oboru železničního stavitelství Jan Schebek, se již nesla v romantickém stylu. Rod Schebků vlastnil zručský zámek až do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek majetkem města.

Firmou Baťa byla 24. března 1939 podepsána smlouva o výstavbě na obuv. Prvním sortimentem, vycházejícím z bran zručského Baťova závodu, byla mužská a dámská obuv. A za války to byla tzv. bagančata, pracovní obuv na dřevěných podešvích. Po druhé světové válce, v roce 1953 se továrna přejmenovala na Sázavan Zruč, n. p. a produkovala kvalitní dětskou obuv, která se prodávala po celém světě. Díky tomuto závodu se Zruč rozrostla. Původní Baťovy plány s městem byly takové, že se Zruč bude rovnat velikostí i produkcí bot jeho zlínské továrně. Ve Zruči mělo stát letiště, nemocnice i vysoké školy. Po příchodu Němců v roce 1939 se plány nemohly uskutečnit a po znárodnění po roce 1945 nebyl tento záměr dále nerozvíjen. I nyní je Zruč rozdělena místním neoficiálním názvem na novou Zruč (Baťov) a starou Zruč.

V roce 1932 byly ve Zruči nad Sázavou evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, 3 cukráři, obchod s dobytkem, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, elektrotechnický závod, hodinář, 2 holiči, 7 hostinců, hotel, klempíř, knihkupec, kolář, košíkář, 2 kováři, kožešník, 7 krejčí, malíř, mlýn, obchod s obilím, obchod s obuví, 2 obuvníci, 3 pekaři, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, skladiště, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 3 trafiky, 3 truhláři, velkostatek, 3 zámečníci, zubní ateliér.

V sedmdesátých letech 20. století byla v blízkosti města postavena vodní nádrž Švihov, kterou napájí řeka Želivka. Tato nádrž zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i široké okolí Zruče nad Sázavou a řeky Želivky. V obci Nesměřice (čtyři kilometry od Zruče) se nachází hráz této vodní nádrže.

Pamětihodnosti

• Zručský zámek – se svým parkem s velkou botanickou hodnotou patří k hojně navštěvovaným památkám ve středním Posázaví. Jeho historické kořeny sahají až do třináctého století. Prvním panským sídlem ve Zruči byl tzv. Starý zámek založený ve druhé polovině třináctého století. Stával asi 400 metrů západně od dochovaného zámku. Zručský zámek získal svou novogotickou podobu až na konci devatenáctého století. Ve svých zdech však obsahuje některé budovy původního hradu postaveného v první polovině čtrnáctého století, který byl později vybaven rozsáhlým a částečně dochovaným dělostřeleckým opevněním. kde se vyskytují panenky až z Japonska, které městu věnovala japonská firma ASMO czech. V prostorách zámku se také nachází Regionální muzeum, které je zaměřené zejména na obuvnickou historii města. Lze zde zhlédnout dobové fotografie, ševcovské nástroje a udělat si obrázek o životě obyvatel města. Součástí zámeckého parku je psí hřbitov, kde rod Schebků pohřbíval své lovecké psy. Podle historických záznamů bylo na psím hřbitově osm náhrobků, ale zbyly pouze dva. Uprostřed hřbitova stojí pomníček s králíkem a s loveckou brašnou.
• kostel Povýšení svatého Kříže
• kaple svatého Josefa
• pohřební kaple
• kostnice

Osobnosti

• Josef Kolb (1901–1982), mistr obuvnické výroby, filmový amatérský herec,
• Jiří Pecháček (* 1943) dostihový jezdec,
• Jiří Tondl (* 1950), fotograf