Kácov

Historie

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.

V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.

Posloupnost majitelů

• Arnošt z Talmberka
• 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
• 1377 Vítek Černčický z Kácova
• 1392 Jindřich
• 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
• 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
• 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
• 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
• Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
• 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
• 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
• 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
• 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
• 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
• 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
• po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
• 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
• 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
• 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
• 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
• 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
• 1626–1628 Oktavián Vchynský
• 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
• 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
• 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
• 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
• 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
• 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
• 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
• 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
• 1711–1725 Karel Jáchym Breda
• 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
• 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
• 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
• 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
• 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
• 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
• 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
• 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
• 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
• 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
• od 1847 císař Ferdinand V.
• od roku 1875 František Josef I.
• od roku 1916 Karel I.
• od 1918 československý stát

Pamětihodnosti

• Zámek Kácov
• Zřícenina hradu Kácov nad levým břehem Sázavy jihozápadně od obce
• Kostel Narození Panny Marie
• sousoší Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků z let 1729–1730
• děkanství
• Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Kácově

Osobnosti

• Alena Gajanová, historička
• Jan Valerián Jirsík, 4. biskup českobudějovický, spisovatel, národní buditel, zasedal v Českém zemském sněmu a v Říšské radě
• Josef Vedral (1886-1979), československý legionář, brigádní generál
• Alois Wiesner starší, český vydavatel, knihtiskař, papírník a organizátor
• František Zenker, (Franz von Zenker nebo Franz svobodný pán von Zenker), ministr zemědělství Předlitavska v Rakousko-Uhersku