Historie
První písemná zmínka o Kácovu pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko rokuAsi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.
Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.
V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.
Posloupnost majitelů
Seznam majitelů obce od 14. století:- Arnošt z Talmberka
- 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
- 1377 Vítek Černčický z Kácova
- 1392 Jindřich
- 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
- 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
- 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
- 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
- Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
- 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
- 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
- 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
- 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
- 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
- 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
- po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
- 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
- 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
- 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
- 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
- 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
- 1626–1628 Oktavián Vchynský
- 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
- 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
- 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
- 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
- 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
- 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
- 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
- 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
- 1711–1725 Karel Jáchym Breda
- 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
- 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
- 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
- 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
- 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
- 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
- 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
- 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
- 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
- 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
- od 1847 císař Ferdinand V.
- od roku 1875 František Josef I.
- od roku 1916 Karel I.
- od 1918 československý stát
Pamětihodnosti
- Zámek Kácov
- Zřícenina hradu Kácov nad levým břehem Sázavy jihozápadně od obce
- Kostel Narození Panny Marie
- sousoší Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků z let 1729–1730
- děkanství
- Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Kácově
Osobnosti
- Alena Gajanová, historička
- Jan Valerián Jirsík, 4. biskup českobudějovický, spisovatel, národní buditel, zasedal v Českém zemském sněmu a v Říšské radě
- Josef Vedral (1886-1979), československý legionář, brigádní generál
- Alois Wiesner starší, český vydavatel, knihtiskař, papírník a organizátor
- František Zenker, (Franz von Zenker nebo Franz svobodný pán von Zenker), ministr zemědělství Předlitavska v Rakousko-Uhersku
Oficiální web městys Kácov:
www.kacov.cz
PSČ Kácov: 285 09



