Žehuň

Historie

Na jihozápadním břehu Žehuňského rybníka, podél původního toku řeky Cidliny, se nacházelo pravěké sídliště osídlené v šestém až prvním století před naším letopočtem (tj. v době halštatské a laténské). Laténské sídliště dosahovalo rozlohy až 12,5 hektaru. Svým rozsahem tak patřilo k centrálnímu typu sídel, která byla přechodem mezi venkovskými sídlišti a rozsáhlými nížinnými aglomeracemi. Podle nalezených artefaktů se obyvatelé sídliště intenzívně podíleli na místním i dálkovém obchodu, a určité indicie naznačují také možnou místní výrobu mincí.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1137,

Poštovní úřad v Žehuni byl založen v letech 1868–1869.

V obci Žehuň (přísl. Nová Báň, 1 223 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, bednář, biograf Lido-Bio, obchod s cukrovinkami, obchod s dřívím, 2 holiči, 4 hostince, 2 kapelníci, kolář, obchod s koňmi, 2 kováři, 2 krejčí, malíř, obchod s máslem a vejci, mlýn, obchod s obuví Baťa, obuvník, 3 pekaři, 2 rolníci, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehuň, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Gotharda, postavený na základech románské stavby, nyní pozdně barokní areál kostela s ohradní zdí s branou a kostnicí
• Kostnice – od středověku do 19. století používaná kostnice obsahuje kosterní pozůstatky téměř tisíce zemřelých a je veřejnosti přístupná; v roce 2019 byla zkoumána antropology, podle lebek, rozbitých řemdihem nebo cepem byly zjištěny ostatky obětí husitské bitvy u Lipan z roku 1434.
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Motorový mlýn čp. 2
• Vila čp. 7 (Václavíkova vila)
• Škola čp. 52
• Fara čp. 1