Libenice

Historie

V místě s pomístním názvem Na Velkém kuse bylo v roce 1959 odkryto sídliště neolitické kultury s vypíchanou keramikou. Jeho součástí byl dlouhý dům s rozměry 8 × 7–9 metrů. Interiér domu byl řadami kůlů rozdělen přibližně na třetiny. V podlaze byly vyhloubeny tři jámy, z nichž v jedné byla nalezena částečně ožehnutá kostra dítěte. Na úlomcích mazanice byly doloženy stopy bílení vápnem. Druhým významným objektem je areál s půdorysem o rozměrech 80 × 20 metrů, ohrazený mělkým příkopem. V ohrazeném prostoru byl laténský hrob a v jihovýchodní části se nacházela soustava jam a kamenná stéla. Místo bývalo považováno za svatyni z pozdní doby halštatské, ale pozdější výklady tuto hypotézu zpochybnily. Jiná interpretace považuje nález za náhodné seskupení prakticky nedatovatelného příkopu, hrobu a několika jam, které podle dvojice bronzových nákrčníků a tří nádob nejspíše pochází z doby stěhování národů. Stéla byla umístěna na dvůr Archeologického ústavu v Praze. holič, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 2 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Libenice, švadlena, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti

• zbytky tvrze
• kaplička
• kopie menhiru z domnělé keltské svatyně
• evangelický kostel
• evangelická fara
• evangelická škola
• Libenický dub

Osobnosti

• Josef Košín z Radostova (1832–1911), sběratel a spisovatel pohádek