Křečhoř

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.

Dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála z politicko-vojenského hlediska jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin, zvaná bitva u Kolína. Po politické stránce to byl první a rozhodující úder expanzivním snahám Fridricha II. Velikého, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v tzv. sedmileté válce (chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země). Po vojenské stránce je bitva u Kolína jako jedna z klasických ukázek lineární taktiky zařazena mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.

V obci Křečhoř (přísl. bříství, Kamhajek, 630 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, povoznictví, 4 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Křečhoř a Kamhajek, trafika, truhlář.

Exulanti

Z obce Křečhoř pocházel Jan Mojžíš (1698–19.6.1779 Berlín). Emigroval s rodinou v roce 1732 do Herrnhutu, později se v Berlíně vypracoval na fabrikanta. Během 1. slezské války v roce 1742 byl jedním z pomocníků Jana Liberdy při organizování hromadné emigrace českých evangelíků do pruského Slezska. Později se jeho syn Jiří Daniel Mojžíš stal českým reformovaným kazatelem ve slezském Husinci. Podrobněji o exulantech – Žďárky aj.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Václava a Božího Těla (původně jen svatého Václava) – původně gotický kostel z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Tato původní stavba zanikla při radikální pozdně empírové přestavbě (zejména v západním průčelí) v letech 1846–1848, provedené nákladem V. Veitha, po jejímž skončení byl kostel nově zasvěcen. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–1914 byly odkryty dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň původní gotické kostelní stavby. Ta se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury venkovského prostředí.
• Na západním okraji vesnice se nachází pozůstatky raně středověkého křečhořského hradiště.
• Pomník bitvy u Kolína od Mořice Černila
• Pískovcový křížek z roku 1863
• Naleziště z doby laténské – V kolínském muzeu jsou uloženy nálezy z hrobů ze 4.–3. století př. n. l., odkrytých na území Křečhoře; bližší údaje chybí. V roce 1936 byly při úpravě silnice do Kutlíř zjištěny sídlištní jámy z období velice mladého laténu asi ze 2. až 1. století př. n. l., zřejmě související s nálezy z Kutlíř.
• Pohřebiště z doby římské – V roce 1937 byly na poli za vsí objeveny předměty z rozrušených žárových hrobů doby římské, které lze datovat do 2. století. Podařilo se zachránit jen malou část milodarů: hliněnou popelnici, železnou trubkovitou sponu s širokým esovitě prohnutým lučíkem a zlomky bronzových plechů zřejmě z nádob.

Osobnosti

• Gustav Frištenský (1879–1957), český zápasník
• Oldřich Liska (1881–1959), český architekt
• Jan Antonín Prokůpek (1832–1915), rakouský a český statkář, agrární aktivista a politik, starosta
• Josef Skalák (1874–1968), československý novinář a politik