Velvary

město, 3058 obyvatel k 1.1.2014, 18,09 km2
znak Velvary
Velvary

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velvarech.
  • Kostel sv. Kateřiny ze 14. století je gotický, jednolodní s jednou věží. Byl upraven roku 1478 mistrem Linhartem, znovu po požáru 1580 a koncem 17. století P. I. Bayerem. Roku 1929 skončila důkladná oprava a regotizace. Uvnitř má síťovou klenbu a renesanční kruchtu s emporou na sloupových arkádách. Vnitřní zařízení je barokní, v kostele je pozdně gotická Madona (kolem 1510). Severně od kostela (naproti věži) je jednoduchá nízká zvonice. Na severní stěně kostela je mramorová náhrobní deska z roku 1588 a socha sv. Josefa od E. A. Střebského z roku 1745.
  • Pražská brána, postavená roku 1580 snad na starších základech mistrem Bartolomějem Vlachem a opravená romu 1701 (znaky na jižní straně). Je čtverhranná, třípatrová s postranním točitým schodištěm.
  • Paládium Panny Marie staroboleslavské − barokní pískovcový vysoký reliéf z roku 1674.
  • Barokní radnici postavil v letech 1721-1724 stavitel Volf a po roce 1795 ji upravil Ignác Palliardi.
  • Mariánský sloup na náměstí krále Vladislava postavil v letech 1716-1719 František Tollinger z Litoměřic a kameník Antonín Falke. Na vrcholu je socha Panny Marie, dole na nárožích jsou sochy sv. Václava, sv. Prokopa a sv. Šebastiána. Sloup byl postaven na poděkování, že morová epidemie roku 1713 skončila.
  • Goticko-renesanční hřbitovní kostel sv. Jiří dal postavit bohatý měšťan Jiřík Pechar, zv. Dryáčník v letech 1613-1616 pod vedením B. Santiniho. Na severní straně má renesanční portál a uvnitř barokní zařízení.
  • Dům čp. 57 na náměstí, zvaný u Dryjáků, z doby kolem 1600 s mohutným pozdně renesančním kamenným portálem a mansardovou střechou.
  • Další měšťanské domy ze 17.-18. století, zejména na náměstí.
  • Přírodní památka Pod Šibenicí, louka s výskytem slanomilných rostlin, v údolí Vranského potoka severně od města při silnici do Miletic.
  • Lípa u Horova mlýna, památný strom u samoty jihozápadně od města
  • Lípy u sv. Trojice, trojice památných stromů u kapličky a pramene pod osadou Radovič, vjv. od města

Muzea

  • Městské muzeum - Pražská 109
  • Městská knihovna - Náměstí krále Vladislava 10, Velvary. tel. : 315 761 312
  • V Městském muzeu, jež v roce 2002 oslavilo 70. výročí zpřístupnění svých sbírek veřejnosti, si můžete prohlédnout stálou expozici, představující historii města Velvary a jeho okolí. Ve vitrínách jsou ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, najdete zde doklady o vývoji města od 13. století do roku 1918, ukázky historického nábytku a odívání z 19. století,

Historie

První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282.

Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Obec Velvary povýšil král Vladislav na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami. Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Slánská brána byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda.

Roku 1864 vznikl v domě v Pražské ulici Sbor dobrovolných hasičů, jeden z prvních v Čechách. V roce 1882 byl zahájen provoz na železniční trati Kralupy – Velvary. Kolem roku 1900 zde začal vznikat průmysl, zejména výroba nábytku, které se však po roce 1990 silně omezila.

Rok 1932

V městě Velvary (2365 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

Instituce: okresní soud, berní úřad, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, kostely 3 katol., metod., synagoga, okresní chudobinec, sbor dobrovolných hasičů

Průmysl a živnosti: továrna na brousící kotouče Ostrit, cihelna, 2 cukráři, cukrovar, 2 hodináři, hospodářské skladištní družstvo, hospodářské strojní družstvo, knihař, výroba ledku, 3 mlýny, výroba přístrojů, stavební družstvo, škrobárna

Služby: 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 4 autodopravci, biograf Sokol, fotoateliér, 12 hostinců, 2 kapelníci, lékárna, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér

V obci Ješín (549 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Velvar) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Jišíně, holič, 2 hostince, kolář, půjčovna mlátiček, obuvník, 7 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník

V obci Velká Bučina (přísl. Malá Bučina, 374 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Velvar) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, družstevní sběrna mléka, obuvník, pokrývač, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro obec Velká Bučina, trafika

Oficiální web město Velvary:
www.velvary.cz

PSČ Velvary: 273 24

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí