Svárov

obec, 547 obyvatel k 1.1.2014, 4,20 km2
znak Svárov
Svárov

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Lukáše ze druhé poloviny 13. století s dochovanými náhrobníky Žďárských ze Žďáru, ohrazeným hřbitovem a márnicí
  • Barokní sloupek ze 17. století u kostela
  • Barokní fara
  • Krucifix u školy
  • Čp. 7
  • Svárovská lípa (již na katastru sousední obce Ptice), 30 metrů vysoká lípa malolistá na kraji lesa 1,5 km jjz. od Svárova

Historie

Raný středověk

Oblast byla pravděpodobně osídlena už lidem mohylové kultury do 11. st.

První zpráva o vsi jako prastaré osadě pochází z roku 1249, kdy náležela Břevnovskému klášteru. V letech 1256 až 1260 vyměnil klášter osadu Svárov s králem Přemyslem Otakarem II. za jinou ves. Podle K. J. Erbena se tak stalo už právě roku 1249 za vlády krále Václava I. Obec byla založena při velkém rybníku a cestě procházející kolem mírného návrší s kostelem. Patrně v jeho blízkosti stávala tvrz, kde ve 14. století sídlili rytíři a vladykové ze Svárova. Poblíž stávala kaple a u ní dřevěná zvonice. Románsko-gotický kostel sv. Lukáše, patrona malířů, pochází ze 2. poloviny 13. století (románské lodní zdivo, věž se zbytky panské tribuny, z části i ze 14. století, zvláště gotické kněžiště); náleží k nejstarším a nejhodnotnějším památkám Unhošťska. Kolem kostela je hřbitov obehnaný kruhovou kostelní zdí, která je vzácnou památkou gotických staveb a je zařazená do seznamu chráněných památek. Hřbitov se zachoval až do dnešní doby a přes veškerá josefínská nařízení nebyl nikdy nikam přeložen.

Vrcholný středověk

Ve 14. století zde již stála fara. Svárovský kostel patřil k Děkanátu ořechovskému. Nejstarší známý svárovský farář byl Jan. Po něm zde působili další, z nichž někteří byli přímo svárovští rodáci. Nástupcem Jana byl Mikuláš. V době husitských válek byl kostel poničen, po nich obnoven a bohoslužby zde konali kněží podobojí. Po husitských válkách zde měl zboží Bohuněk z Olbramovic.

Příslušníci rodu Svárovských ze Svárova ve Svárově žili až do půli 15. století, kdy přesídlili na Podbrdsko (jako poslední je tu uváděn v roce 1943 Jan ze Svárova). K rodu Svárovských patřil i Jan Šarovec, který pomáhal při výuce ve škole v Unhošti okolo roku 1380. Další vlastníci pod jménem Karlové ze Svárova prosluli v 2. polovině 15. a v 16. století jako přední čeští železářští podnikatelé. Měli dědičnou hodnost strážců vrat při korunování českých králů.

Novověk

Od 2. poloviny 15. století Svárov náležel ke statku vladyků ze sousedního Červeného Újezdce. V roce 1525 s Červeným Újezdem přešel na rod Žďárských ze Žďáru. Prvním majitelem byl Jan Jiří Žďárský ze Žďáru. Koupil taktéž nedaleký dvorec Rymáň, který ležel na místě zaniklé vesnice. Někteří členové rodu jsou ve zdejším kostele pohřbeni. Náhrobky tu mají Jan Žďárský († 1598), Gothard Florián Žďárský († 1604) a jeho žena Kateřina († 1643). V roce 1598 byla mezi Svárovem a Červeným Újezdem postavena Boží muka. V roce 1606 byla postavena stará svárovská škola. Na počátku třicetileté války byla ušetřena. Do poloviny války tu působil učitel – spisovatel Václav Jesenický. V roce 1626 sepsal knížečku v českém jazyce o Loretánské kapli. Byla vytištěna v Praze. V roce 1631 byla škola zbořena. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 přešel kostel zpět pod správu katolické církve. Správci byli Františkáni z nedalekého kláštera v Hájku, později faráři z Kladna a roku 1691 byla přikázána správa farářům z Tachlovic. Za třicetileté války v roce 1624 (1625) další člen rodu Žďárských Florián Jetřich Žďárský nechal v kostele zřídit půlkruhovou kapli a oltář zasvěcených sv. Rochovi a sv. Šebestiánu, patronům proti moru, který často tehdy kosil obyvatelstvo. Nevyhnul se mu ani Svárov. Zvlášť krutý byl mor v roce 1680. Další metlou byla cholera a dobytčí mor, který poddaným ničil celá stáda. Později byla kaple zasvěcena Janu Nepomuckému. Po třicetileté válce bylo ve Svárově 12 gruntů, z toho 11 pustých. V roce 1687 byla přistavěna věž kostela.

V roce 1948 byla provedena přestavba domku čp. 21 na úřadovnu MNV a byla zde zařízena také družstevní prádelna. S výpomocí občanů byla zavedena telefonní linka ze Svárova do Unhoště. Roku 1949 byla postavena družstevní prodejna. V r. 1950 byl zaveden ve škole „útulek“ pro předškolní děti. Místní JZD vzniklo v roce 1950. V této době mělo 30 členů a 80 ha půdy. Prvním předsedou byl Václav Raboch. V roce 1952 byl dokončen kravín přestavbou z farské stodoly. V následujících letech pak byl dokončen vepřín a drůbežárna. V letech 1957–1959 byla přestavěna hospoda U Tonů na kulturní dům se sálem, sociálním zařízením a bytem. Po roce 1960 zde byla kancelář MNV. V roce 1959 byl rozšířen a později v r. 1961 byl zmodernizován místní rozhlas. Po roce 1957 se začala projevovat hospodářská krize JZD a vyústila jeho zrušením v roce 1962. Ještě v roce 1961 byl postaven nový kravín. Všechna aktiva bývalého družstva byla převedena pod správu Státního statku Buštěhrad. Významnou modernizací prošla i škola. V roce 1960 bylo vybudováno ústřední topení, byly položeny parkety ve třídách, opravila se střecha a bylo obnoveno vybavení školy. V roce 1961 byl do školy zaveden vodovod. V tomtéž roce se zlepšila průjezdnost obcí po rozšíření a vyasfaltování silnic. Byl postaven chodník ze středu obce ke škole a v této části obce byla zřízena i kanalizace.

V roce 1962 byla postavena nová zděná čekárna na zastávce autobusu. V tomto roce bylo rozšířeno autobusové spojení o linku Kladno – Praha. Doposud obcí projížděly jen dělnické autobusy do Kladna. Nová čekárna s přilehlým nástupním chodníkem byla postavena o kus dál v roce 1978. Velkou akcí bylo taktéž bagrování rybníka v letech 1961–1962. V roce 1963 byla zahájena stavba dětského hřiště pod školou. Nová prodejna Jednoty byla vybudována v roce 1966 v usedlosti po rodině Vokněrových. Za účasti občanů z Červeného Újezda byla vybudována vodárna a zavedena voda na místní hřbitov. V roce 1976 byla obec připojena k městu Unhošť jako osada. V obci začal působit občanský výbor, jehož prvním předsedou byl Petr Fuchs. Na základě rozhodnutí občanů byl Svárov v roce 1992 oddělen jako samostatná obec. Prvním starostou byla zvolena Ing. Jitka Zetková. Po roce 1990 se začal Svárov dále rozrůstat. V r. 1997 byla zahájena stavba vodovodu.

Nejnovější historie

V roce 1999 měl Svárov 217 obyvatel a 74 domů. Od tohoto roku byla zavedena autobusová integrovaná doprava z Prahy do Unhoště, která vede přes obec. Na konci roku byla provedena plynofikace v obci. Začal urbanistický rozvoj obce. Nejvíce za obcí na místě které je souběžné s komunikací vedoucí ze Svárova do Ptic. V roce 2002 proběhla stavba čističky odpadních vod a kanalizace díky dotaci od Evropského fondu pro rozvoj obcí Phare. Dotace byla poskytnuta na základě přihlédnutí ke geografickému postavení obce ve významné přírodní lokalitě povodí Kačáku.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V obci Svárov (přísl. Rymáň, 256 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kovář, pokrývač, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, státní velkostatek


Oficiální web obec Svárov:
www.svarov.eu

PSČ Svárov: 273 51

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí