znak Klobuky
Klobuky

Historie

Výraz klobuk či klobouk značil ve staré češtině původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar. Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tis před Kr.), což dokládají archeologické nálezy zejména z přelomu 19. a 20. století - mladší doba kamenná, doba železná, období slovanské. V prostoru obce byla nalezena volutová, únětická a laténská keramika a odkryly se hroby s výbavou z doby keltské: bronzové náramky a zbraně. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci tvrz v místech současného domu č.p. 1. V době, kdy město Slaný přijímalo pod obojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

Ve vsi Klobuky v Čechách (817 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, zubní lékař, biograf Zdar, výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrovar, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klobukách, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, knihař, kolář, konsum Včela, kovář, 3 krejčí, malíř pokojů, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, předtiskárna, 5 rolníků, 3 řezníci, sadař, sladovna, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klobuky, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, 2 zahradníci, 2 zámečníci, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami

V obci Čeradice (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, krejčí, 3 rolníci, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika

V obci Kokovice (270 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kolář, kovář, mlýn, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Metropolitní kapituly sv. Víta

V obci Páleček (259 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie v  Pálečku, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Pálečku, trafika

Osobnosti

V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr (strýc), v dobových dokumentech uváděný zpravidla jako Jan Malýpetr, a Jan Malypetr (synovec). První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělovýchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stává poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhajuje a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách z r. 1925 je pak Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a r. 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5.listopadu 1935, kdy jej střídá M. Hodža.

Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zaloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman. Jeho notoricky známou básní (z Měsíců je Září:

Můj bratr dooral a vypřáh' koně. A jak se stmívá, věrnému druhu hlavu do hřívy položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co mluví kraj. Zní zvony z dálky tichým svatvečerem; modlitba vesnic stoupá chladným šerem. Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest v jediný chorál slily se a letí k věčnému nebi. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím.

S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezel svoji první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.


Oficiální web obec Klobuky:
www.klobuky.slansko.cz

PSČ Klobuky: 273 74

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí