Vlašim

Historie

Počátky města

Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Z roku 1303 má pocházet nejstarší zmínka o hradu ve Vlašimi, který zde měl stát s ještě starším románským kostelem. Ta se ovšem ztratila s kronikou místní fary, prameny nás poté zavedou k roku 1318, kdy Hynek z Vlašimi v deskách půhonných, řadě desek zemských, žaluje pány z okolí z krádeží rozmanitého typu. Tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městečku pod tvrzí pochází z roku 1320.

V letech 1442–1546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl postaven městský kostel a rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I. Do roku 1588 bylo město dvakrát předáno do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Roku 1580 dostalo město zásluhou Aleše Klenovského znak a jeho monogram „AKZP“ je na něm i dnes. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl konfiskací koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk

Většina měšťanů byli protestanti, kteří trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi, kde mučili městského hejtmana a rozbili mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na císařská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.

Vlašim před první světovou válkou

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. Hlavní dopravní tepnou, propojující železniční nádraží s kostelem a náměstím, se stala Komenského ulice; ta se tak stává z původní periferie městským centrem, tlak na její reprezentativnost v dobách první republiky roste.

Městská panoramata před dynamickou výstavbou v 2. polovině 20. století popisuje kronikář Jan Vondráček v roce 1902 následovně: "Za nizoučkými domky na úpatí zvedají se terasovitě nad sebou stavby a stromoví, až nejvýše uprostřed rýsují obzor nejdůležitější budovy: kostel, škola, zámek, záložna a pivovár, vlevo pak nejkrajněji se ukazuje nádraží a kruhovka se svým vysokým komínem."

Prvorepubliková léta

První poválečná léta do města přinesla akutní nedostatek bytů. Důvodem je nejspíše vliv železniční tratě, která rozšiřuje průmyslový potenciál Vlašimi a ten do města láká migranty. Pamětní kniha Vlašimi situaci komentuje: "Ve Vlašimi je velký nedostatek bytů. Některé světnice obývají dvě, ba i tři rodiny. Mnozí dospělí mužové uzavřeli by sňatek, kdyby mohli získat byt." Město se problém rozhodlo řešit odkupem pozemků od soukromníků, následně řídit výstavbu nových domů pomocí stavebního a bytového družstva. Tak kupříkladu vznikla dnešní ulice Na Tenise, vykoupená od šlechtického velkostatku.

V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J. M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot. Přítomnost zbrojovky ještě umocnila problém s nedostatkem bytů. Rapidně se zvýšil počet obyvatel. Zatímco v roce 1930 má ve Vlašimi, dle sčítání lidu, žít 3075 obyvatel, v roce 1938 se číslo zvedlo více než dvojnásobně na 6632 lidí. Uvažuje se proto o vzniku dělnické kolonie poblíž továrny, dostalo se jí názvu Žižkov (podle původního sídla zbrojovky na pražském Žižkově). Od roku 1935 začíná stavba desítek dvojdomků v šesti blocích, tak se městská zástavba posouvá směrem na jih. Problémy s byty však stále přetrvávají.

Rok 1932

Ve městě Vlašim (3628 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: Poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obchod vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky
• Služby (výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství

V obci Bolina (přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář.

V městysi Domašín (968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři.

V obci Hrazená Lhota (přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky.

V obci Nesperská Lhota (přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

Doba socialismu (1948–1989)

V padesátých letech se bytová situace řeší zejména ve vztahu k zbrojovce. Pro nedostatečné kapacity dělnické kolonie Žižkov bylo rozhodnuto o výstavbě prvního vlašimského sídliště. Kvůli vážným nehodám, jež se ve fabrice ještě ve 30. letech odehrály, bylo sídliště vystavěno v opačné, tedy severní části města, dostalo se mu proto názvu sídliště Sever. První domy byly sice zkolaudovány již v roce 1953, sídliště je ale budováno ještě v 60. letech.

Za vlády KSČ byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let, tvořící centrum města, zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (1968–1975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice. Část obyvatel původních Dolních Kralovic byla přestěhována do Vlašimi, v 70. letech tak počet obyvatel narostl o více než dva tisíce lidí. V současnosti probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie. V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.

Územněsprávní začlenění

V chronologickém přehledu za období od roku 1850 do současnosti je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim
• 1949 Pražský kraj, okres Vlašim
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Památky a zajímavosti

• Zámek Vlašim, postavený v místě někdejšího hradu, trojkřídlá budova z doby kolem 1600, výrazně novogoticky upravená v 19. století. V jihovýchodním rohu je polygonální věž s bývalou kaplí. V zámku sídlí Muzeum Podblanicka a odborná škola.
• Zámecký park podél Blanice byl založen roku 1775 Auerspergy v anglickém stylu. Z původních staveb se zachoval čínský pavilon (1780), kdežto mohutné novogotické brány (Vlašimská, Domašínská a Znosimská) a romantický Starý hrad jsou z 1. poloviny 19. století.
• Děkanský chrám svatého Jiljí, pozdně gotickou jednolodní stavbu z let 1522–1523 dal postavit M. Trčka z Lípy. Obdélná loď s vysokým trojúhelníkovým štítem a opěráky má barokní klenbu, vítězný oblouk je hrotitý, presbytář s polygonálním závěrem má křížové klenby. V presbytáři je gotické sanktuárium a křtitelnice z roku 1523, ostatní zařízení většinou z 19. století. K severní stěně přiléhá hranolová věž s cibulovou bání. Naproti vchodu je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723.
• Pohřební kaple Auerspergů – neoklasicistní stavba z roku 1884.
• Děkanství západně od kostela je barokní patrová stavba s výrazným volutovým štítem.
• Stará radnice, patrová budova s mansardovou střechou na levém břehu Blanice u mostu.
• Loreta, barokní kaple na kamenné terase z let 1703–1706 od J. J. Erhardta, stojí v lese při silnici 112 asi 2 km jihovýchodně od města, v městské části Bolina.
• Bývalá synagoga z počátku 19. století.
• Židovský hřbitov je na severovýchodním okraji města, při Vlasákově ulici, naproti městskému hřbitovu.
• Sbor Církve československé husitské, obdélná stavba s boční věží z let 1924–1926.
• Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim s expozicí naproti Vlašimské bráně

Osobnosti

Zde narozené

• Adolf Auersperg (1821–1885), ministerský předseda Předlitavska
• Petr A. Bílek (* 1962), literární teoretik a historik
• Salomon Benesch (1867–1942), malíř
• David Beneš (* 1994), akrobatický pilot
• Gustav Frank (1859 – 1923), malíř, grafik, rytec a pedagog.
• Ferdinand Heller (1824–1912), skladatel, sbormistr a učitel hudby
• Saturnin Heller (1840–1884), architekt
• Servác Heller (1845–1922), spisovatel, žurnalista a politik, mladočech
• Vlastimil Horváth (* 1977), zpěvák
• Vladimír Chalupa (1872–??), generál, legionář v Rusku
• Harry Jelínek (1905–1986), podvodník, kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ Karlštejn
• Luděk Jeništa (* 1961), politik, poslanec, senátor, od roku 2002 starosta města
• Jitka Kocurová (* 1979), modelka, moderátorka, herečka a 2. vicemiss ČR pro rok 1999
• Karel Kočí (* 1965), římskokatolický kněz, bývalý člen Řádu bratří kazatelů
• Emanuel Kovář (1861–1898), lingvista a etnograf
• Luboš Kozel (* 1971), fotbalový trenér a bývalý obránce
• Zdeněk Krušina (1963–2018), teolog, vikář benešovský a farář ve Vlašimi
• Tomáš Kucharčík (* 1970), hokejista
• Josef Moudrý (* 1937), historik, publicista, regionální spisovatel a sběratel
• Stanislav Novák (1917–2006), katolický kněz, vysokoškolský pedagog a teolog
• Jan Očko z Vlašimi († 1380), druhý pražský arcibiskup a první český kardinál
• Kateřina Pivoňková (* 1979), plavkyně, mistryně Evropy
• Jan Pláteník (1819–1894), živnostník, zakladatel první České občanské záložny
• Libor Procházka (* 1974), hokejista
• Miluše Poupětová (* 1963), malířka
• Kamil Roškot (1886–1945), architekt
• Anna Roškotová (1883–1967), malířka, sestra Kamila Roškota
• Michal Rozsíval (* 1978), hokejista
• Michal Řepík (* 1988), hokejista
• Zdeněk Seidl (* 1950), politik a lékař, v letech 2008 až 2012 náměstek hejtmana Středočeského kraje, od roku 1998 zastupitel města
• Moric Schidlof, purkmistr, lékař, ředitel záložny
• Jakub Slach (* 1979), herec
• František Augustin Slavík (1846–1919), autor díla Dějiny města Vlašimě
• František Šebek (1814–1862), architekt, stavební podnikatel, mecenáš
• Ladislav Veselský (1899/1902–1960), fotbalista
• Antonín Norbert Vlasák (1812–1901), katolický kněz a dějepisec
• Stanislav Vlček (* 1976), fotbalový útočník
• Pavel Vostřák (* 1972), hokejista
• Ondřej Vrtiška (* 1976), novinář a spisovatel
• Václav Zemek (* 1974), politik, od roku 2010 poslanec PS PČR, regionalista, autor prací o Podblanicku
• Jiří Kašák (* 1970) fotbalová legenda,hrající ještě za starou gardu legend
• Kateřina Marie Tichá (* 1994), zpěvačka

Zde působili

• Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, herec, spisovatel, ve Vlašimi strávil mládí
• František August Brauner (1810–1880), právník a politik, ve Vlašimi působil jako soudce v letech 1841–1845
• Richard Dušek (1910–1977), malíř, grafik a učitel, ve svých obrazech dokumentoval mizející lidovou architekturu Podblanicka
• Stanislav Příhoda (* 1936), pedagog a malíř
• Viktor Stocker (* 2009), akordeonista