Strašice

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349, Během husitských válek byly Strašice v roce 1424 obléhány. Sídlem správy se stal Zbiroh, opuštěný strašický hrad tím ztrácí své opodstatnění a chátrá. V 15.–16. století přecházely Strašice mezi Rožmberky, Rožmitály, Šternberky a nakonec Lobkovici. Majetek Lobkoviců byl ale v r. 1594 zabaven královskou komorou. V 17. století se začalo rozvíjet hutnictví především pro výrobu munice pro valdštejnská a císařská vojska. Roku 1604 byla ve Strašicích postavena jedna z prvních vysokých pecí na našem území. Rozvoj nastává v hutnickém oboru v 18. století. V roce 1868 Dr. Strousberg rozšířil rozvoj, ale po jeho pádu nastal úpadek. Rozšířilo se domácí cvočkařství, které poskytlo obyvatelstvu obživu. Později Max Hopfengärtner obnovil železářství, vysoká pec fungovala do roku 1892, kdy byla její činnost ukončena a zároveň byla zastavena těžba železné rudy. Místní dělníci, kteří ztratili práci v hutnictví, byli zaměstnáni jako obsluha strojních pil, v lesnictví a v zemědělství. V červnu roku 1922 byla podepsána smlouva s komárovskými železárnami o zavedení elektřiny do Strašic. Obě světové války přečkaly Strašice pro svou polohu bez vážnějších poškození a ztrát na životech.

Pamětihodnosti

• Gotický kostel svatého Vavřince pocházející z doby, kdy panství získal Petr I. z Rožmberka, stojí na návrší nad částí vsi zvanou Strašičky. Na stěnách kněžiště se zachovala nástěnná malba z doby před rokem 1400 s pašijovými náměty z Kristova života. V roce 2011 byly objeveny další gotické malby v lodi kostela. Jedna z nich byla odkryta a zrestaurována. Zobrazuje Pannu Marii se sv. Vavřincem, sv. Petrem a další postavy hledající ochranu v Mariině plášti. Kostel byl stavebně upraven ve druhé polovině 16. století a později barokně ve druhé polovině 18. století. Na stropě je malba zobrazující patrona kostela se Svatou Trojici, českými světci a samotný kostel ze čtyřicátých let 20. stol. V roce 2008 dokončena rekonstrukce fasády za významného finančního přispění obce, obecní sbírky a farníků. Od roku 1964 je kostel zapsán do seznamu kulturních památek.
• Na východním okraji obce stojí budova fary postavená na místě zbytků středověkého strašického hradu ze 14. století, rovněž od roku 1964 zapsaná do seznamu kulturních památek.
• Sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého na cestě mezi Vsí a Hutí.
• Několik roubených chalup v dolní části vsi (čp. 14, 15, 31, 130, 140, 149, 154, 159, ev.č. 36).
• Farská lípa u čp. 1.
• Významný byl železárenský průmysl, od 17. století zde bylo několik vysokých pecí a vodních hamrů.
• Lovecký zámeček Tři Trubky, ležící asi tři kilometry jihovýchodně od Strašic.

Významní rodáci a obyvatelé

• Antonín Klír (1864–1939), konstruktér a rektor ČVUT v Praze
• František Picka (1873–1918), český hudební skladatel, sbormistr a dirigent působící např. v Národním divadle
• Alois Hatina (1886–1950), československý politik a poslanec Národního shromáždění
• Antonín Modr (1898–1983), hudební skladatel, teoretik a pedagog, pohřben na místním hřbitově
• Karel Vokáč (* 28. října 1903), v obci působil jako učitel básník, popravený nacisty 12. července 1944. Místní základní škola nese jeho jméno.
• Jiří Dohnal (1905–1984), herec, rodák z blízkého Holoubkova.
• František Vajnar (1930–2012), dirigent a šéf opery Národního divadla
• Vratislav Vajnar (1930–2023), v letech 1983-1989 poslanec Federálního shromáždění (SL), z toho v letech 1983-1988 ministrem vnitra ČSSR
• Do Strašic často jezdil herec Bohuš Záhorský
• V 70. letech 20. století si zde koupil chalupu tenorista Beno Blachut.
• Na kůru kostela sv. Vavřince působil mj. trumpetista a pedagog pražské HAMU prof. Josef Svejkovský (26. listopadu 1938 – 24. května 2009), rodák z nedalekých Tění.