Studená

Historie

Ves získala své jméno pravděpodobně podle pramenu studené vody, který vytéká několik desítek metrů pod vsí v místě nazývaném V Jamech. U této studánky bylo asi prvé osídlení, které dokládá nález sídliště z roku 1953. Po sídlišti zbylo šest zřetelně ohraničených kruhů o průměru okolo 3 metrů, vyplněných do hloubky 60–70 cm popelem, střepy, zbytky kostí, výjimečně i opálenými kameny z ohniště. Podle střepů bylo sídliště datováno do 11.–12. století. Je možné, že šlo o provizorní sídliště Hedčanů, kteří v té době zdejší krajinu kolonizovali.

Před husitskými válkami stálo ve vsi jedenáct usedlostí, války nepřečkalo pět. Roku 1447 získali od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, Studenou i s nedalekými Holovousy Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadla část Holovous i se Studenou do držení pánů z Kolovrat na Krakovci. Po dělení majetku mezi syny Jindřicha Alberta z Kolovrat v roce 1530 patřila Studená Hynkovi Krakovskému z Kolovrat. V roce 1548 prodali synové Hynka část majetku včetně Studené Janovi staršímu z Lobkovic na Zbiroze. I Lobkovicův syn Jan Studenou prodal – spolu s Dubjany a dvorem v Hlincích se dostala do majetku Šebestiána a Oldřicha Lažanských z Bukové na Chříči. Roku 1567 si bratři Lažanští majetek rozdělili a Studená připadla Oldřichovi. Po jeho smrti v roce 1573 přešla do majetku Šebestiána, který roku 1585 prodal statky dubjanské a chříčské Janovi Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.

Za třicetileté války byla ves zcela zničena a k roku 1651 zde žily pouhé tři rodiny, o tři roky později byly obydleny čtyři statky (hospodařili na nich Ondřej Hurt, Vít Martin, Jakub Hřeb a Jan Kříž), další dva statky byly zpustlé. Roku 1701 koupil Václav Josef Lažanský chříčské panství od Týřovských a ve Studené osadil všechny pusté statky – k roku 1713 je připomínáno sedm statků s 51 obyvateli. Po smrti hraběnky Marie Gabriely Lažanské přešlo panství do majetku Ústavu šlechtičen.

Do roku 1785 spadala Studená pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple svatého Jana Nepomuckého na Chříči.

Pamětihodnosti

Ve středu vsi je prostorná náves se zděnou čtyřbokou kaplí z 19. století se stanovou střechou a sanktusníkem (celkově zrekonstruována 2005), proti kapli stojí kříž z roku 1900. Nedaleko nich v malé zahrádce stojí pomník padlých z roku 1928. Náves je obklopena několika menšími usedlostmi s původními roubenkami, většinou z první poloviny 19. století. Mezi zajímavé patří roubená chalupa a roubený dvoukomorový špýchar s kolnou v čp. 26, roubenka s dřevěnými chlévy v čp. 9 a stavby v čp. 19, 23 a 30 a roubené komory v čp. 5. Roku 1995 byla historická část obce prohlášena za vesnickou památkovou zónu, jelikož jako celek reprezentuje tradiční strukturu vesnické zástavby v oblasti. Památkou Plzeňského kraje 2022 v kategorii pro stavby se stal areál venkovské usedlosti čp. 30 s chalupou čp. 19.