Mrtník

Zajímavosti

V bezprizorní blízkosti Mrtníka se nachází významný kaolinový lom, který je v provozu již od roku 1903. Není přístupný, přesto je jeho velká část vidět přímo ze silnice. Tento těžební lom je největší v Evropě.

Soubor:Kaolinový lom Kaznějov.jpg Kaolinový lom Kaznějov

Historie

Název obce pochází od názvu lesa Mrt (ze staročeštiny, odumřelá část) a přípony -ník (dříve -níky). Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1420 v souvislosti se zastavováním majetku plaského kláštera na počátku husitské revoluce. V historických dokumentech se uvádí jako vznik obce letopočet 1418, který se objevuje v plaské klášterní kronice ze 16.století. Obec se spojuje se šlechtickým rodem Milhosticů, který vlastnil rozsáhlý majetek na Doupovsku a Manětínsku. Existují i spekulace, že Mrtník existoval již ve 14. století, kdy se stal součástí majetku plaských cisterciáků. Jisté je, že tato vesnice náležela vladykám z Lozy, kteří byli stejného rodu s pány z Brda, Stvolen a Rabštejna.

Opat Gotfrýd roku 1418 zapsal obce Mrtník a Koryta Jiřínkovi z Čivic na Krašovicích a jeho synu Janovi. V roce 1420 po rozepři s opatem byl Mrtník , Lité, Lomnička a Vrážné připsán Bavůrkovi ze Švamberka, jemuž král Zikmund připsal za vojenské služby 100 kop. To bylo roku 1421.

Bavůrek roku 1424 přenechal Mrtník Zbranírovi z Bukova, ten jej předal Jindřichovi a Packovi, bratrům, kteří roku 1452 koupili Lomany a vlastnili Dobronice u Touškova a nějaké vsi v Kozolupech. Po 14 letech, v roce 1466, byl Mrtník prodán Burjanovi mladšímu z Gutštejna u Nečtiná. Jeho synové Volf a Jetřich získali roku 1502 majestáty na plaské vesnice a je připojili k hradu Bělá v současné Dolní Bělé.

Roku 1622 se ujal panství Vilím z Vřesovic, ale jeho syn Jan Vikart byl nucen panství z finančních důvodů prodat panství bělskému. Alš Ferdinand Vratislav z Mitrovic vesnici odkoupil v roce 1656 a roku 1663 ji prodal Karlu Maxmiliánovi Lažanskému z Manětína.

Po 2.světové válce se obec pouze pozvolna rozvíjela a modernizovala. Výrazný zlom nastal v roce 1964 díky příhodné skladbě aktivního a pracovitého kolektivu funkcionářů MNV. Spolu se všemi občany obce se podařilo upravit a zvelebit ji tak, že jí byl natrvalo propůjčen čestný titul „Vzorná obec okresu Plzeň-sever“.