Kopidlo

Památky

Dispozice vsi stále zachovává původní založení. Obvod rozlehlé návsi i komunikace jsou obklopeny množstvím dochovaných lidových staveb, ze kterých vynikají roubené domy č. 2, 18, 31, 32, 34 a 35. Ve dvoře usedlosti č. 33 je patrový roubený špýchar s pavláčkou. U křižovatky silnic na Výrov a Lednici stojí čtyřboká zděná kaple z konce 18. století s reliéfem Jana Husa, v interiéru barokní pieta.

Okolí

Kopidlo sousedí s Výrovem na severu, Lednicí na východě, Kočínem na jihovýchodě a Babinou na západě. Kopidlo tvoří severozápadní roh území přírodního parku Rohatiny.

Historie

Podle V. Kočky byla ves Kopidlo postoupena roku 1181 pravděpodobně jako doživotní výsluha Vitoňovi z Kopidla. Po jeho smrti se opět stala zbožím panovníka a roku 1183 ji kníže Bedřich daroval cisterciáckému klášteru v Plasích. Za husitských válek byla ves zničena a přilehlá pole byla až do začátku 18. století pronajímána sedlákům z Lednice.

Významný opat Evžen Tyttl nechal postavit na místě staré vsi v letech 1706–10 šestnáct chalup, novými osadníky se stali: Ondřej Sebránek, Jiří Jakeš, Jakub Sinkule, Ondřej Sinkule, Jiří Bouda, Jiří Rob, Bernard Zeman, Jiří Štrunc, Václav Půta, Matěj Hacha, Jiří Včala, Matěj Kotas, Martin Knedlhans, Jan Včala, Jiří Drahý a Matěj Vodvářka. Klášter držel ves až do svého zrušení Josefem II. v roce 1785, kdy celé klášterní panství přešlo do správy náboženského fondu, od kterého jej v roce 1826 koupil kníže Metternich. Po zrušení patrimoniální správy ves patřila k obci Kočín, od 60. let 20. století je Kopidlo samostatnou obcí.