Horní Bříza

Pamětihodnosti

• Kaplička sv. Petra
• Pomník obětí II. světové války na hřbitově

Muzea

• Muzeum Západočeských keramických závodů – v Tovární ulici v severovýchodní části města

Okolí

Město je na východě obklopeno lesy a na západě převažují pole a louky. Horní Bříza leží asi 15 km od Plzně (vzdušnou čarou cca. 10 km). Na západě od obce leží Žilov, na severo-západě Trnová, na severu Kaznějov dále severo-východně je Obora, na východě sousedí s Horní Břízou Hromnice, jiho-východně je to Česká Bříza, na jihu Třemošná a Záluží a na jiho-západě Ledce. V okolí lze také objevit paleontologické nálezy a prochází zde i naučná stezka Horní Bříza.

Geologie

• Okolí potoka Bělé = nivní sediment (kenozoikum,kvartér) - převážně hlína, písek a štěrk
• Většina území (a téměř celá zastavěná plocha) = pískovce (paleozoikum, karbon) - pískovec,slepenec,prachovec,jílovec,uhlí,tuf,tufit
• Část území: pískovec,slepenec,prachovec,jílovec

Historie

První písemná zmínka o Horní Bříze je z roku 1180.

Ves Březí je historicky doložena v letech 1180-1182. Asi o 40 let později ji kníže daroval Ratmírovi ze Skviřína a ten odkázal plaskému klášteru, aby si zajistil spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. Osud Březí byl tak na staletí svázán s plaským klášterem.

V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. V Březí na pravém břehu bylo 9 lánů, v Čermné na levém břehu 12 lánů. Opat Mikuláš tehdy zavedl právo zákupní, podle kterého měli poddaní právo zůstat na své usedlosti, pokud řádně odváděli naturální a peněžité dávky, případně robotu. Od doby husitských válek byl plaský klášter nucen svůj majetek zastavovat a obě vsi často měnily majitele. Albrecht z Kolovrat udělil vsím roku 1499 právo odúmrtí a právo svobodného stěhování. Roku 1539 se majitele stal Florián Gryspek z Gryspachu, který na svých statcích vydal "Řád selský" čili "Artikulové soudní" a v roce 1558 nechal sepsat první urbář - knihu, kde byl zaznamenán veškerý majetek panství i poddaných a jejich povinností. Březí postupem času splynulo s Čermnou.

Novověk

Vzhled obce se po staletí neměnil. I podle Tereziánského katastru z roku 1718 bylo v Březí celkem 12 sedláků, hajný a kovář. Za panování Josefa II. byl klášter zrušen, majetek převzala náboženská matice a od ní ho roku 1826 koupil kníže Václav Kliment Metternich. Na Čábalkách se od roku 1819 těžilo uhlí. V roce 1839 byla postavena kaplička a zavedeno číslování domů. Průmysl začal pronikat i do těchto zemědělských krajin. Na Horách byly vitriolové hutě, sirné hutě a v roce 1819 se na Čabalkách začalo těžit uhlí. V roce 1848 se Hořejší Březí stalo samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl Václav Matějovec. V té době tu bylo 27 domů a 259 obyvatel.

V roce 1865 obec zachvátil velký požár který změnil společně se stavbou železniční trati v letech 1871-1873 její tvář. Kvůli požáru zde několik požárem postižených sedláků vystavělo u žilovské silnice společnou cihelnu. Výrazný zlom však nastal až v letech osmdesátých, kdy tu byl objeven kaolin. Roku 1882 začal v polesí Toku těžit kaolin významný rokycanský podnikatel a báňský odborník Johann Fitz. Postavil plavírnu a v roce 1886 zavedl i výrobu keramického zboží. Stal se tak zakladatelem podniku, který si přes sto let udržoval dominantní postavení v keramickém průmyslu. Obec v té době měla 43 domů a 349 obyvatel se začala rychle rozrůstat. Pro dělníky a úředníky se stavěly domy, budovaly se silnice a vznikaly nové živnosti. Roku 1889 byla otevřena nová škola, později pošta, zdravotní středisko, četnická stanice a postaveno bylo i nové nádraží. Roku 1890 cihelna vystavěná sedláky zanikla ale po 1. světové válce v roce 1920 stavitel Karel Prach pocházející z Příšova cihelnu rekonstruoval a vybudoval moderní cihlářský podnik. 16. září 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1943 byla postavena druhá železniční zastávka (Horní Bříza zastávka).

Od roku 1994 je Horní Bříza městem.