Starý Plzenec (Okres Plzeň-město)

Historie

První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na Řezenské cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.

V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.

V roce 1295 král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň) a v letech 1356 až 1361 byl na základě rozhodnutí císaře Římské říše Karla IV. vybudován královský hrad Karlskrone, dnešní Radyně. V roce 1442 je poprvé doložen název Starý Plzenec. Město bylo do poloviny 15. století královským majetkem. Poté bylo ve vlastnictví šlechty, jeho význam postupně upadal a stal se městysem. Znovu povýšen na město byl Plzenec v roce 1912. Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).

Pamětihodnosti

Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 metrů), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, národní kulturní památka České republiky.
Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách
Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně, jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled
Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně
Přírodní památka Černá stráň
Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze 14. století, s barokními úpravami roku 1695
Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky
Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami svatého Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí
Pomník padlých na Masarykově náměstí
Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí
Radnice
Fara
Socha svatého Blažeje
Sousoší Piety

Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.

Osobnosti

Petr Cetkovský (*1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog
Ivo Fencl (* 1964), spisovatel a publicista
Ivan Hostaša (1948–2007), výtvarník, sochař– keramik, bluesman
Filip Jícha (* 1982), nejlepší házenkář světa za rok 2010, dvojnásobný vítěz Ligy mistrů s THW Kiel, (ve Starém Plzenci začínal s házenou)
Miloš Václav Lokajíček (1923–2019), vědec, kvantový fyzik, radiobiolog
Emanuel Michal (1894–1968), geolog, seismolog a odborný publicista, mecenáš
Josef Poláček (1931–2012), historik, spisovatel a afrikanista
Stanislav Suda (1865–1931), hudební skladatel a hudební pedagog, flétnista
Miroslav Zikmund (1931–2004), malíř, sochař a restaurátor (vyrůstal ve Starém Plzenci)