Chrást (Okres Plzeň-město)

Historie

Počátky osídlení v okolí

Oblast při soutoku Berounky a Klabavy byla osídlena již v mladší době kamenné. V okolí byly nalezeny pozůstatky dvou pravěkých sídlišť – starší při východním okraji Dýšiny a mladší v okolí zříceniny hradu Věžka.

Více nálezů je z doby bronzové. Velké mohylové pohřebiště bylo zničeno těžbou železné rudy mezi Horomyslicemi a Ejpovicemi. Na hranici Chrástu a Nové Huti se nachází menší pohřebiště z této doby, které čítá 125 mohyl. Z doby halštatské se poblíž obce dochovalo mohylové pohřebiště v Zábělé na Holém vrchu, které bylo později překryto slovanským hradištěm. Slovanské hroby byly odkryty jednak v Zábělé, jednak mezi Chrástem a Dýšinou. Při kopání v Dýšině byly objeveny střepy datované do 8. století, které jsou jediným důkazem existence slovanské osady v této oblasti. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy na dvorci hospodařil dle královské listiny Adam, ačkoliv dvorec je zřejmě již z doby okolo roku 1200. Touto listinou král Václav I. daroval vesnici chotěšovskému klášteru za účelem většího zalidnění okolí. Vesnice se rozšiřovala jižním směrem, kde se dodnes nacházejí nejstarší budovy. Na severním prudkém svahu si páni z Chrástu vybudovali tvrz, prvně připomínanou roku 1283. Vesnice dlouho klášteru nepatřila, ale byla přičleněna právě ke zmiňované tvrzi. Moc rodu v okolí postupně rostla, v roce 1318 je pánem tvrze Beneda z Chrástu a v roce 1336 Lipolt z Chrástu.

Samotná tvrz byla v roce 1434 zřejmě již poškozena a dále chátrala. Ačkoliv o ní bylo v pozdějších zápisech referováno

Od roku 1592 máme podrobnější a přesnější zprávy ze dvoudílné knihy Vesnice města Plzně. Podle těchto zápisů je kolem roku 1600 v Chrástu třináct dvorů, mlýn a čtyři chalupy u starého hradu, tedy chrástecké tvrze. Na severu vesnice končila Štěnětovským dvorem, což je nynější č. p. 31 (spolu s čísly 32 a 143) naproti obecnímu úřadu., na jehož místě stojí dnes zdravotní středisko. Na druhé straně cesty, naproti posledně jmenovaným stavením stojí Hrabětovský dvůr a Králův dvůr. Po třicetileté válce byl proveden soupis obyvatel a byly vyměřeny nové zemské daně. Obyvatelstvo se věnovalo až do konce 17. století zejména zemědělství a pastevectví – pěstováno bylo zejména žito a pšenice, chovány ovce a koně. Dělení dvorů mezi potomky sedláka nebylo dovoleno, proto zůstával počet stavení až do roku 1690 stejný. byly založeny městem Plzní v Chrástu železné hutě, mezi obyvateli zvané verky, a byla povolena sta

Se založením hutí se do obce přistěhovaly zcela nové rodiny a došlo k rozvoji řemesel. Původně čistě zemědělská obec se pomalu stá

K dalšímu rozvoji obce došlo v druhé polovině 19. století v reakci na rozvoj dopravy a průmyslu. Nejprve zde společnost Česká západní dráha vybudovala důležitou železniční trať z Prahy do Plzně, což mělo velký hospodářský význam pro obec a okolí. Trať byla uvedena do provozu roku 1862. Těžba černého uhlí v nedalekém Stupně si vyžádala postavení lokálky z Chrástu. Byla dokončena a zprovozněna již roku 1863 a později, v roce 1893 byla prodloužena do Radnic. Železnice překonává v bezprostřední blízkosti vesnice hluboké údolí řeky Klabavy ocelovým mostem se dvěma zděnými pilíři. Na tehdejší dobu to byla ob

Za války poznamenala obec také řada smutných událostí. V obci byl aktivní protifašistický odboj. Připomíná jej památník obětem druhé světové války s voznicí, která sloužila za protektorátu k uschování zbraní.