Řenče

Historie

Podle pověsti obec založil jistý rytíř Řenek. Ten se pak stal i zakladatelem rodu Řenečských z Řeneč, který se postupně rozvětvil a v obci působil až do třicetileté války.

První písemná zmínka o vesnici pochází v berním rejstříku z roku 1379, kdy zde měli dvory Blahoslav, Havel a Litold. V roce 1412 již pravděpodobně stála zdejší tvrz, neb je připomínán Zdeněk z Řeneč.

V polovině 18. století zde udává tereziánský katastr 15 hospodářů a kováře. Tehdy byl přestavěn hospodářský dvůr a z tvrze udělána sýpka. Řenče patřily k lukavskému panství, které od roku 1794 vlastnil rod Schönbornů, a ves měla poplužní dvůr, pohodnici, ovčárnu, 6 selských gruntů, 8 čtvrtláníků a 16 chalup. V roce 1900 zde bylo 54 čísel popisných, fara, škola, poplužní dvůr, ovčín, myslivna, hájovna „Hadovka“ a rasovna.

Vůbec první kronika obce byla založena roku 1925 a zpětně byla dopsána až do roku 1889. Její poslední zápis je z roku 1916. Druhá kronika obce, z roku 1917, se v průběhu let ztratila a byly v ní zápisy až do 1947. Až do roku 1960 byly všechny výše zmíněné obce, v současnosti již části Řenčí, naprosto samostatná, právě tohoto roku ale došlo k jejich spojení pod celek Řenče.

Pamětihodnosti

• Tvrz Řenče
• Kostel svatého Cyrila a Metoděje
• Pomník padlým v I. světové válce byl postaven 11. července 1920 za přispění vojáků, kteří se navrátili z války. Nápis na pomníku: Padlým vojínům ve světové válce 1914 – 1920. Obsahuje jména 16 padlých z Řenče, Plevňova, Vodokrt a Knih.