Přeštice

Historie

Poprvé se Přeštice zmiňují v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I. V roce 1239 je koupil benediktinský kladrubský klášter a zřídil zde proboštství. Benediktini rovněž na místě původní trhové vsi založili město. V letech 1420–1705 byly v majetku Švihovských z Rýzmberka. Pak se navrátily benediktinům, kteří obnovili proboštství a na místě starého gotického kostela postavili nový barokní poutní Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na počátku 19. století při dvou velkých požárech shořela radnice, panský dvůr a pivovar. Nová radnice byla postavena v roce 1832. Od roku 1874 městem vede železnice.

Ve městě bylo od roku 1933 Okresní zemědělské museum, které vzniklo při Okresní hospodářské záložně. Byla zde typická národopisná sbírka, která však v 70. letech zanikla. V letech 1999–2000 byl ve městě rekonstruována u náměstí budova, ve které bylo otevřeno opět museum pod názvem Dům historie Přešticka.

Po válce byla na místě bývalé cihelny zahájena výroba jednoduchých stavebních prvků, jako jsou betonové stropní překlady nebo betonové desky. V roce 1959 vznikl národní podnik Prefa Přeštice, kterému byla podřízena řada provozoven. Podnik měl více než 2 tisíce pracovníků, v samotných Přešticích jich pracovalo okolo 600. Výroba zabezpečila kompletní postavení plzeňských sídlišť. Po roce 1989 se význam továrny zmenšil a v roce 1998 přišel její definitivní konec.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní stavba z let 1750–1775 navržená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem pro kladrubské benediktiny na místě staršího gotického kostela. V letech 2022–2023 proběhla rekonstrukce kvůli vlhku
• Kostel svatého Ambrože na Vícově je původně románský kostel postavený kolem roku 1250. Věž a západní stěna lodi je původní a patří tak mezi nejstarší kostely v Čechách. Kolem roku 1300 proběhla raně gotická přestavba. Za husitských válek byl kostel i se vsí Vícov vypálen. Poslední přestavba byla provedena v 18. století. V barokním interiéru jsou dvě pozdně gotické nástěnné malby zobrazující výjevy ze života sv. Ambrože (340-397). Je jediným katolickým kostelem v Čechách zasvěceným svatému Ambroži; novodobý Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové Církve československé husitské je pojmenován po husitském knězi Ambrožovi († 1439)
• Kaple Povýšení svatého Kříže je hřbitovní kaple z roku 1862
• Rodný dům Josefa Hlávky s pamětní deskou je chráněn jako kulturní památka
• Hrobka Josefa Hlávky z roku 1887 je novogotická rodinná hrobka přeštického rodáka a mecenáše Josefa Hlávky. V interiéru jsou mariánské výjevy od vídeňského malíře a Hlávkova přítele Karla Jobsta
• Židovský hřbitov, asi padesát dochovaných náhrobků na hřbitově založeném v roce 1890
• Spořitelna – budova finanční instituce z třicátých let 20. století
• Dům historie Přešticka – muzeum vybudované v roce 2000 se stálou expozicí historie řemesel a obchodu v regionu na počátku 20. století
• Sluneční hodiny
• Svatý Vojtěch pod Ticholovcem
• Pamětní deska „US Army headquarters“
• Naučná stezka Se svatým Vojtěchem okolím Přeštic, asi 20 km dlouhá stezka po historických a přírodních památkách okolí města

Sochařská díla:

• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí před radnicí. Sochu nechal zhotovit v roce 1707 němčický farář Jakub Xaver Hlávka
• Socha svatého Kiliána na Masarykově náměstí. Kopie původní sochy patrona města z roku 1784 se znakem Přeštic. Dříve zde býval latinský nápis: Sv. Kilián v nebezpečenství ohně města Přeštic ustavičný zástupce a ochránce
• Sousoší svatého Benedikta
• Pomník Jakuba Jana Ryby v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie na místě domu, ve kterém Jakub Jan Ryba prvních pět let žil. Pomník nechal postavit místní pěvecký spolek Skála v roce 1935
• Sousoší přeštických černostrakatých prasat
• Pomník KSČ „Pod kaštany“
• Památník československo-sovětského přátelství

Osobnosti

• Šebestián Aerichalcus (1515?–1555), univerzitní profesor a spisovatel
• Jaroslav Bradáč (1876–1938), hudební skladatel
• Josef Hlávka (1831–1908), architekt, stavitel a mecenáš
• Beda Muck (?–1724), hudební skladatel, příslušník řádu benediktinů, varhaník, ředitel kůru, kazatel.
• Vladimír Pecháček (1909–1969), malíř
• Eva Perglerová (* 1974), horolezkyně
• Jaroslav Preiss (1870–1946), finančník, ředitel Živnostenské banky
• Jakub Jan Ryba (1765–1815), hudební skladatel
• Emanuel Václav Řičák (1824–1904), katolický kněz, středoškolský profesor, historik, pomolog
• Pavel Jistebnický Spongopeus (1550?–1619), hudební skladatel
• Mikuláš Sexstetter (1693–1772), příslušník kladrubského řádu benediktinů, správce přeštického proboštství, historik a kronikář Přeštic, básník
• Václav Stach (1754–1831), básník, překladatel, kněz
• Matěj Šmíd (1869–1925), keramik
• Jaroslav František Urban (1889–1960), spisovatel a pedagog
• Bedřich Zákostelecký (* 1942), knihař, hudebník, pedagog