Hradec

Historie

Předchůdcem vesnice bylo od devátého století hradecké hradiště, na kterém byl v jedenáctém století postaven kostel svatého Vavřince. V blízkosti kostela vzniklo sídliště, které se postupně rozrůstalo směrem k východu. Ve dvanáctém a třináctém století dosáhlo rozlohy asi pěti hektarů a na východě přesahovalo zástavbu novodobé vesnice. Jižně od kostela svatého Jiří bývalo od poloviny desátého století pohřebiště, které se přesouvalo směrem k severu a postupně se změnilo ve zdí obehnaný kostelní hřbitov.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1186 a nachází se ve falzu ze třináctého století, kde je uvedena jako majetek kladrubského kláštera. Později vesnici nebo její část daroval král Václav II. chotěšovskému klášteru, v jehož držení byla zmíněna v letech 1284 a 1298. Ve čtrnáctém století ve vsi vzniklo několik drobných zemanských statků, které roku 1352 patřily bratrům Hrochovi, Pernoltovi a Ivanovi. Hroch s Ivanem měli v erbu rybu s kýtou. Někdy v té době snad byla u kostela svatého Jiří postavena tvrz zmiňovaná až do šestnáctého století. Podle Miloslava Bělohlávka však jediná zmínka o tvrzi pochází z roku 1450, kdy ji jako manství od chotěšovského probošta získal do zástavy Jan z Jindřichovic. Tvrz podle něj zanikla koncem patnáctého století.

V roce 1406 došlo u Hradce k bitvě mezi bavorským vojskem Ruprechta Falckého a sedmi tisíci muži pod vedením chotěšovského probošta Sulka, který své vojsko shromáždil na pokyn krále Václava IV.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jiří
• Usedlost čp. 28
• Mohylník, archeologické naleziště
• Rovinné neopevněné sídliště Na Hrobech, archeologické naleziště
• Fara
• Jihozápadní část obce stojí na ostrožně nad soutokem Radbuzy a Touškovského potoka. V desátém až dvanáctém století v těchto místech stávalo hradecké hradiště s kostelem svatého Vavřince.