Slatina (Okres Klatovy)

Historie

Založení vsi

Ves Slatina u Horažďovic, dříve uváděno u Lnář, byla založena v polovině 12. století, kolem roku 1150. Patří spolu s několika dalšími vsi mezi nejstarší v okolí. Např. ves na Hradišti – dříve Na Gradišti, ves Pole – dříve Na poli, ves Záboří, Bratronice, Slivonice, Pačejov aj. Okolí bylo zalesněno a jen málo osídleno. Jednalo se o dřívější rozptýlené slovanské osady, jejichž středisky byla slovanská opevněná hradiště „Na Hradišti“ u Kasejovic a dále hradiště Na Práchni. Jejich původ sahá do období osídlování této oblasti Slovany.

Původní slovanská osada se vyvíjela v raně středověkou ves. Nejstarší obydlená místa jsou v prostoru čp. 7, 22, 23, 24, 26, 27, 29, 31, 33, 48. Postupnou kolonizací přicházely další rodiny a osazovaly prostory stále na této obydlené straně. Čp. 21, 28, 30, 45 a v další kolonizační vlně to byly prostory čp. 2, 3, 4, 5 aj.

Vzhledem k názvu vsi z něhož vyplývá, že se rozkládá na slatinné a bažinaté půdě, se při osídlování využíval terén vyšší, skalnatější a sušší. Nejstarší získaná půda ždářením je právě směrem za těmito nejstaršími osídlenými místy. Tito starousedlíci se postupně stávali gruntovníky. Nejstarší získaná pole jsou směrem od Liští, přes Trávníky, Stružka, Na dolích, k Novému, k Náramku a Hořicum. Všude jinde v okolí byly husté lesy (pralesy) a původní divoká příroda. Kolem roku 1170 bylo již získáno přes 100 korců půdy tj. cca 30 hektarů.

Velkým zásahem do vývoje raně středověké vsi ve Slatině bylo založení a vybudování církevního dvora (statku) kolem roku 1220 a postavení kostela svatojiřským klášterem na Pražském Hradě. Tento klášter založil a vlastnil v této oblasti 7 dvorů (církevních statků). Svatojiřský klášter, který je jedním z nejstarších v Čechách (byl založen roku 973), se značně podílel na kolonizaci této oblasti. S církevním statkem byl postaven i již zmíněný dřevěný kostel zasvěcený sv. Václavu. Byl to první kostel v okolí. Další kostel byl postaven ve Velkém Boru až v roce 1283 Johanity ze Strakonic, dále kostel v Chanovicích až v roce 1357 a kostel v Kadově v roce 1384.

Svatojiřský klášter vlastnil dvůr ve Slatině a v Poli až do roku 1284, kdy jej biskup Tobiáš prodal za 170 hřiven stříbra panu Bohuslavovi, purkrabímu na hradu Zvíkov (formulář biskupa pražského Tobiáše z Bechyně, kapitola 233, strana 177).

Vrcholně středověká a novověká ves

Založením a rozvojem církevního statku a další kolonizací se počet rodin ve Slatině rozrostl na 30 a čítal celkem 160 obyvatel. Dodnes tradované a používané rozdělení „ve vsi“ a „v chalupách“ spadá do tohoto období kolonizace a rozvíjení středověké vesnice.

Kostel ve Slatině, jakož i kostely v okolí byly vypáleny v době husitských válek. Bylo tomu v létě 1421, kdy majitelem slatinského statku byl Střízek z Nebřehovic u Písku. Jan Žižka táhl se svým vojskem podruhé na hrad Rabí, aby jej oblehl. Vypálil a zbořil kostel v Kadově a Přibíkovi, který se uchýlil na hrad Rábí poničil i tvrz. Dále vypálil kostel ve Slatině. Odtud vyslal část vojska do Chanovic, ale ta se v hustých lesích stočila směrem k Bezděkovu a zbloudila. Kostel v Chanovicích tedy zůstal zachován. Vojsko se dále vydalo směrem na Velký Bor, kde johanitům pobořilo hrad a kostel. Odtud pokračovali na Horažďovice a Rabí. Při tomto druhém obléhání hradu Rábí ho Žižka dobyl, ale přišel o oko, které mu údajně vystřelil Přibík z Kadova.

Na místě vyhořelého kostela byla postavena zděná kaple sv. Václava. Postavili ji páni Nebřehovičtí, kteří slatinský statek vlastnili celkem 203 let. V roce 1765, kdy byl vystavěn nový kostel v Kadově a vysvěcen na svatého Václava za velké slavnosti, daroval ze slatinské kaple Ferdinand Kunáš z Machovic kadovskému kostelu stříbrný kalich a mešní roucha. Kapli nechal zbořit lnářský hrabě Kristián při stavbě špejcharu a postavil vedle pouze malou zvonici (kapličku).

Přehled majitelů vsi a dvora

1220–1284 Svatojiřský klášter v Praze
1284–1303 Purkrabí hradu Zvíkova (Bohuslav)
1303–1426 Páni z Nebřehovic u Písku (Petr, Zdeněk, Jetrich, Střízek)
1426–1436 Oldřich Kočka z Družetic (odkoupil Nebřehovice i se Slatinou)
1436–1517 Jan z Nebřehovic
1517–1583 Páni z Oselec (Jindřich a Petr Oselecký)
1583–1680 Páni Kokorovci z Kokorova u Nepomuka (Petr a Václav Záborský z Brloha)
1680–1691 Páni z Horažďovic (Adam Opl a Václav Vojtech)
1691–1765 Kunášové z Machovic od Hluboké (Václav Lev Jindřich, Aleš Ferdinand, Jan Josef a Jan Arnošt)
1765–1810 Páni ze Lnář (hrabě František Kristián a František Linker)
1810–1948 Páni z Chanovic (František Becher, Dr. Eduard Doubek, Isidor Smiedl a baron Pavel Goldegg)
1948–1952 parcelace slatinského dvora mezi drobné zemědělce