Nýrsko (Okres Klatovy)

Historie

Nýrsko se nacházelo na úpatí šumavských hvozdů, později nazývaných Královský hvozd Roku 1358 vystupuje jako patron nýrského kostela jakýsi Bušek z Bystřice, snad šlo o syna zmíněného Sezema. V následujících letech panství vícekrát měnil svého vlastníka, od roku 1369 jím byl Boček z Vilhartic, který ale statky brzy prodal Rackovi z Prostiboře. Ten je roku 1379 zmiňován jako vlastník Bystřice, Nýrska a vsi Pláně.

Od konce 15. století je také doložený městský znak se stříbrnou věží s otevřenou branou na červeném poli. V roce 1938 bylo Nýrsko i s celým okolím kvůli převažujícímu německému obyvatelstvu připojeno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a do Nýrska se začali stěhovat Češi a repatrianti ze zahraničí. V 70. letech byla velká část historických staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela Čtrnácti svatých pomocníků a centrem města se stalo Masarykovo nábřeží.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Tomáše je jednolodní gotický kostel s valenou klenbou s lunetami patrně z první poloviny 14. století, první písemná zmínka nicméně pochází až z roku 1352. Podle nýrského historika Josefa Blaua byl kostel ve středověku opevněný a sloužil jako útočiště obyvatel města. Tomu odpovídá i strategické umístění na kopci v dnešní Klostermannově ulici nad řekou Úhlavou s dobrým výhledem na okolí.
Zřícenina hradu Pajrek bývala dříve pohraničním hradem, který sloužil k ochraně nedaleké zemské cesty do Bavor. Hrad byl postaven v první polovině 14. století pány z Janovic. Zachovala se z něj pouze zřícenina paláce a věže.
Židovský hřbitov leží na kopci za městem necelý kilometr jihovýchodně od kostela sv. Tomáše. Dochovalo se zde přes 350 náhrobků, z nichž nejstarší datovaný pochází z roku 1715. Areál je chráněn jako kulturní památka.
Pomník a hrob obětí okupace
Fara
Radnice
Muzeum královského hvozdu
Lesní divadlo Nýrsko

Osobnosti

Josef Blau

Josef Blau byl nýrský učitel, historik a městský kronikář. Narodil se v Nýrsku roku 1872, do Nýrska se přestěhoval v roce 1902, kde učil na místní měšťanské škole až do roku 1924. Od tohoto roku se začal naplno věnovat spisovatelské činnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří například knihy Jiřina, Tři prózy nebo Farář z Dornlohu, za kterou byl v roce 1931 oceněn českou státní cenou za literaturu. po smrti rabína Sterna. Byl literárně činný, sepsal celkem tři knihy – Rabbinische Weisheit, Rätsel a Biedermänner. Zemřel 5. ledna 1913.