Kolinec

Historie

Nejstarší doklady osídlení krajiny v okolí Kolince pocházejí ze šestého století, ovšem trvalejší sídla vznikla až v první polovině století třináctého. První písemná zmínka o Kolinci pochází z roku 1290. V té době zde stál románský tribunový kostel, s přilehlým panským sídlem opevněný valy a příkopy. Později se Kolinec stal věnným městečkem české královny a následně se dostal jako královské manství pánům z Velhartic. Za dalších držitelů pánů z Rožmitálu byl v letech 1506–1507 propuštěn z manství a městečko získalo právo trhu. V roce 1541 získal Kolinec Václav Vintíř z Vlčkovic, který v něm vystavěl na opačném konci než byla původní tvrz nové renesanční sídlo s rozsáhlým hospodářstvím. Roku 1601 získalo městečko právo druhého trhu.

Roku 1607 koupila Kolinec Markéta Perglárová, následně Kocové z Dobrše. Roku 1656 získala tvrz i městečko Kateřina Eleonora Klenovská z Klenové. V roce 1659 vypukl v městečku velký požár, který nejspíše poškodil i zámek, a ten byl kolem roku 1666 přestavěn barokně. Dalšími majiteli byli Fruveinové z Podolí a 1695 se dostal do držení italské rodiny Sissa. Noví majitelé zde už nesídlili, zámek chátral, po roce 1794 měnil často majitele a roku 1815 ho kupuje hrabě Karel z Pötingu. Za něj byl zámek přestavěn v empírovém slohu. 1837 koupil panství Kolinec hrabě Ludvík Taffe z irského šlechtického rodu sídlící v Nalžovech.

V lesích nad Ovčínem probíhala do první třetiny 20. století těžba kvalitní šedomodré žuly. Je známo, že se tato žula dovážela i do Vídně (patrně z důvodu úzkých vazeb rodiny irského hraběte Taaffeho na císařský dvůr) a byla využita ke stavbám některých honosných staveb.

Kolinec původně vůbec neměl mít napojení na železnici. To, že se tak nakonec nestalo a že železnice z Klatov nevedla původně plánovaným koridorem přes Velhartice, ale do Kolince, je zásluhou takřka výhradně hraběte Taaffeho (resp. jeho rodiny), který hodlal mít ke svému tehdejšímu pivovaru v Kolinci přivedenou železnici. Už bylo zapomenuto, že stavba železnice z Klatov byla na základě lobbingu hraběte Taaffeho „na poslední chvíli“ odkloněna směrem na Kolinec na přímý pokyn rakouského císaře; neobvyklost současné trasy železničních kolejí a "náhlost" změny trasy je do dnešní doby částečně patrná na cestě z Klatov u obce Běšiny. V obci byla a dosud je (a nově zrekonstruovaná) malebná nádražní budova s přilehlými menšími nádražními budovami.

V místě obce byla za socialismu plánována stavba menší vodní přehrady. Taktéž zde byla v padesátých letech dvacátého století nalezena českými geologickými průzkumníky ložiska uranu (zejména v kopcovité oblasti Ovčína), dočasně zde byly i umístěny malé vrtné věže. Nakonec však bylo vše odklizeno a záměr těžby záměrně nezveřejněn.

V roce 2014 proběhla rekonstrukce kolineckého koupaliště postaveného u řeky Ostružné ve třicátých letech dvacátého století. Městečko se několikrát objevilo v televizním seriálu Policie Modrava, naposledy v režisérem Soukupem připravované sérii z roku 2021, kdy byly lokačními manažery vybrány nemovitosti na Novém ovčíně nedaleko železnice.

Pamětihodnosti

• Empírový zámek Kolinec, v němž sídlí od roku 1920 místní základní škola. Postaven po roce 1565 na místě dřívějšího panského sídla Václavem Vintířem z Vlčkovic. V roce 1666 vyhořel a zpustlý zámek přestavěla Kateřina Eleonora z Klenové. Po roce 1815 přestavěn empírově Karlem Pöttingem. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století v něm byl pivovar hraběte Taaffeho, který vstoupil po vzniku Československa ve dvacátých letech do likvidace. V letech 1967–1969 byla budova upravena pro potřeby základní školy.
• Kostel svatého Jakuba Většího se hřbitovem
• V jeho blízkosti stojí dnešní knihovna, která bývala budovou školy
• Židovský hřbitov na návrší v jihovýchodní části městysu (kopec Vidhošť)
• Synagoga v místech dnešní prodejny na náměstí byla zbořena.
• Barokní most se sochou svatého Jana Nepomuckého přes Kalný potok
• Pomník obětem světových válek u budovy základní školy
• Pomník 1. dělostřeleckému pluku Čs. samostatné obrněné brigády, který v obci „ukončil svou bojovou cestu“
• Křížek u čp. 169, další křížek stojí u kostela
• Kaplička v jihovýchodní části obce
• Fara
• V úpatí kopce Vidhošť je, podle pověstí zázračná, studánka.

Osobnosti

• Matyáš Borbonius z Borbenheimu (1556–1627), doktor lékařství a zemský lékař za Rudolfa II., básník, pobělohorský exulant
• Mistr Šimon Skála, děkan artistické fakulty pražské univerzity, současník Matyáše Borbonia
• Jan Král (1823–1911), virtuos ve hře na housle, první houslista Stavovského divadla v Praze
• Celestin Matějů (1880–1959), akademický malíř