Janovice nad Úhlavou

Historie

Obec vznikla pravděpodobně mnohem dříve, než v roce 1290, kdy se uvádí první písemná zmínka o tom, že ves držel Jan, první známý příslušník rodu Janovských. Byla založena v blízkosti brodu na řece Úhlavě a důležité zemské stezky, která spojovala Bavorsko a české vnitrozemí. Ve druhé polovině 13. století byl postaven raně gotický kostel a hrad, z kterého pocházel rod Janovských z Janovic. Roku 1356 byly Janovice poprvé označeny jako městečko. Na případné opevnění by mohly odkazovat názvy ulic V Bráně a Příkopy nebo sevřený a jasně vymezený půdorys městských bloků na plánu stabilního katastru, ale existenci hradeb nelze prokázat. Plán městečka z roku 1727 nezobrazuje opevnění ani brány.

Není známo, jakým způsobem získal městečko s hradem Petr Suda z Řeneč, který je v této souvislosti uváděn v roce 1516. Petr Suda z Řeneč udělal z hradu útočiště pro loupeže. V roce 1520 oblehla a poté hrad dobyla vojska měst Klatovy, Plzeň a Stříbro s pomocí vojska pražských měst. Petr Suda uprchl a požádal krále Ludvíka Jagellonského o náhradu za janovický statek, kterou v roce 1523 dostal. V roce 1524 získal Janovice zpět Heřman z Janovic.

Po jeho smrti drželi Janovice společně jeho synové Jiří a Jindřich, potom syn Jiřího Jan Jindřich a v roce 1638 převzali Janovice synové Jana Jindřicha Jiří Gotthard a Oldřich Vilém. Po smrti bratra připadly celé Jiřímu Gotthardovi. V té době byl už hrad zchátralý a statek zadlužen, proto ho Jiří Gotthard prodal. Janovičtí tak opustili rodový statek po 400 letech. V roce 1674 koupil Janovice pražský arcibiskup Matyáš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Dalšími majiteli byl Jan Bedřich z Valdštejna, Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, od roku 1757 Karel Josef, říšský hrabě z Palmu, 1770 Karel Josef Palm a od roku 1839 Karel Antonín Bedřich Hohenzollern. K panství tohoto rodu patřily Janovice až do 20. století.

• 1837 – vyhořela radnice, přitom bylo zničeno množství vzácných spisů
• 1869 – založen první poštovní úřad v domě čp. 78
• 1873–1877 – vybudována železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda. Vzniklo i nádraží v Janovicích
• 1874 – založen Sbor dobrovolných hasičů
• 1887 – založena četnická stanice
• 1893 – postaven most přes Úhlavu a Jelenku
• 1894 – založen Spořitelní a záložní spolek, pozdější Kampelička
• 1898 – založena jednota sokolská
• 1901 – provedena regulace potoka Jelenka
• 1905 – začala elektrifikace města poté, co postavilo Hospodářské strojní družstvo vodní elektrárnu
• 1924 – postavena sokolovna
• 1938 – po záboru československého pohraničí byla nová hranice vzdálena od Janovic 1 kilometr
• 1950 – na podzim se u města usadila první stálá vojenská posádka
• 1951 – začala výstavba janovických kasáren
• 1954 – do nových kasáren se nastěhovala vojenská posádka
• 1955 – dokončena stavba vodovodu
• 1955 – začalo se stavět sídliště pro vojáky z povolání a jejich rodiny, v roce 1959 byla zahájena druhá etapa výstavby vojenského sídliště
• 1960 – sloučení obcí Veselí, Spůle, Rohozno, Hvízdalka a Ondřejovice pod Janovice nad Úhlavou
• 1966 – výstavba nového letního kina s kapacitou 1 200 míst
• 1980 – Janovice byly střediskovou obcí, pod kterou patřilo 21 spádových obcí: Hvízdalka, Ondřejovice, Rohozno, Spůli, Plešiny, Veselí, Petrovice nad Úhlavou, Běhařov, Dubová Lhota, Úborsko, Dolní Lhota, Novákovice, Lomec, Vacovy, Týnec, Horní Lhota, Javor, Klenová, Loreta, Loučany a Rozpáralka
• 1990 – osamostatnily se některé obce, které spadaly pod Janovice, byla obnovena činnost Junáka
• 1991 – 11. května přijela do města na oslavy výročí osvobození americkou armádou delegace v čele s velvyslankyní USA Shirley Temple-Blackovou; osamostatnily se obce Lomec a Novákovice
• 1992 – do provozu uvedeno nové autobusové nádraží
• 2004 – opustila město armáda, areál kasáren o rozloze 45 hektarů byl využit jako rozvojová zóna

Pamětihodnosti

V katastru Janovic nad Úhlavou se nachází jedenáct kulturních památek:

• Zřícenina hradu, ze kterého se v přestavěné podobě zachovalo předhradí, na místě hradního jádra je nyní městský hřbitov.
• Kostel svatého Jana Křtitele z druhé poloviny třináctého století
• Židovský hřbitov má přes 250 náhrobních kamenů a památník obětem holokaustu. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z roku 1705.
• Pomník na hrobu obětí transportu smrti
• Vodní mlýn
• Venkovský dům
• Stará radnice
• Bývalá restaurace U Koblerů
• Sokolovna

Osobnosti

• Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), renesanční šlechtic,hudebník, spisovatel, cestovatel (Jako místo jeho narození je uváděna Klenová, ale není vyloučeno, že se narodil v Janovicích)
• Ernst Rychnovsky (1879–1934), hudební spisovatel, kritik
• František Lom (1901–1985), vědec, zemědělský ekonom a vysokoškolský profesor
• Bedřich Feldman (1904–1987), lékař
• Václav Kybic (1909–1988), učitel a hudebník
• Vilém Frenzl (1869– 1963), pracoval jako obvodní lékař v Janovicích
• Jaroslav Švenek (1927–1994), politický vězeň
• Karel Jiřík (1930–2015), historik a archivář
• Karel Pacner (1936–2021), publicista a spisovatel
• Miroslav Pacner (1938–2015), výtvarník
• Jaroslav Bejvl (1941–2016), výtvarník a medailér

Zajímavosti

Název města je zmíněn ve filmu Černí baroni. Právě v Janovicích totiž příslušníci Pomocných technických praporů pracovali v kamenolomu. Film byl natočen podle románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky.

Ve městě je po předchozí domluvě možné navštívit ukázkovou přírodní zahradu s názvem Prvorepubliková zahrada. Ta vzhledem a specifickým rozložením vychází z principů prvorepublikové zahradní architektury. Koresponduje tak s domem z roku 1925, ke kterému patří.