Mířkov

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1158, kdy byl Mířkov uveden jako majetek Hartmana z Mířkova. V roce 1415 byla v držení Radslava a Aleše, bratří Kočovských z Kočova. Dále ji držel Nedrah z Nedražic. Od roku 1498 patřil Mířkov Přibíkovi ze Stropčic. Potomci Přibíka začali užívat přídomek Mířkovští ze Stropčic. (Užívá se i forma Miřkovští či z Tropčic.) V roce 1603 koupil Mířkov Vilém starší Popel z Lobkowicz, který obec připojil ke svému panství Horšovský Týn. Protože Vilém byl členem direktoria, byl mu po bitvě na Bílé hoře veškerý jeho majetek konfiskován. Lobkovický konfiskát zakoupil smlouvou z 30. března 1622 Maxmilián z Trauttmansdorffu. Touto štýrskou šlechtou byl Mířkov poněmčen a dosídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě byla obec připojena k Německé říši. Po skončení 2. světové války byli němečtí obyvatelé Mířkova odsunuti.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Víta
• Pozůstatky tvrze: Tvrz se nacházela v areálu pozdějšího hospodářského dvora na jižní straně návsi. Byla obklopena příkopem, který byl ještě počátkem 19. století patrný. Ve dvoře bylo později postaveno nové sídlo tzv. panský dům. Ten byl v roce 1986 zbořen. Z tvrze je zachován suterén.
• Venkovská usedlost čp. 23
• Na vrcholu Malého křakovského vrchu se v pozdní době halštatské nacházelo malé mířkovské hradiště. Vrchol Racovského vrchu byl osídlen v eneolitu mladší fází chamské kultury. Podobné, ale nejspíše výrazně kratší dobu osídlené, sídliště bývalo na vrcholu Tříslovce. Další pozdně halštatské sídliště stávalo na vrchu Rozsocha, který byl nejspíše později osídlen také v mladší době hradištní i ve středověku.

Osobnosti

• Jiří Dikast z Mířkova (1559–1630), ultrakvistický kněz, spisovatel, překladatel, v letech 1619–1621 působil jako administrátor podobojí