Horšovský Týn

Historie

Na území města bývala v prostoru Velkého Předměstí kupecká osada s kostelem svatého Apolináře písemně doložená roku 1184. Na místě zámku stával biskupský dvorec, po jehož požáru nechal nejspíše biskup Jan III. z Dražic postavit okolo poloviny třináctého století kamenný hrad. U jeho východního opevnění založil v letech 1286–1296 biskup Tobiáš z Bechyně „na zeleném drnu“ město Horšovský Týn. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno husity, ale ubránilo se.

V roce 1547, za vlády Lobkoviců, postihl město velký požár, který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v renesančním slohu. Na místě hradu vznikl renesanční zámek. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo české stavovské povstání a následně třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že se Lobkovicové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství. V roce 1622 získal panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.

Po třicetileté válce posilovala ve městě německá menšina. Byly postaveny některé stavby v barokním slohu. Po zrušení nevolnictví a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stal v roce 1849 okresním městem. Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný průmysl. Tomu napomohla i výstavba železniční tratě Staňkov–Poběžovice v roce 1900.

Důsledkem druhé světové války, která ve městě skončila osvobozením americkou armádou 5. května 1945, byl odsun německého obyvatelstva. Ten ale nebyl tak citelný jako v jiných západočeských pohraničních městech, neboť Horšovský Týn patří do tradičně české oblasti Chodska.

Po nástupu komunismu v roce 1948 došlo ke znárodnění průmyslových podniků a založení JZD. Byla zahájena výstavba nových závodů a obytných čtvrtí (např. sídliště na Malém předměstí). V roce 1953 bylo historické centrum města jako jedno z prvních měst v Československu vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Od 1. července 1960 patří město Horšovský Týn s celým svým původním okresem pod okres Domažlice. V průběhu let 1960–1989 došlo k rozsáhlé integraci okolních obcí. I díky tomu je Horšovský Týn rozlohou druhou největší obcí okresu.

Po roce 1989 nastala postupná likvidace zemědělské výroby (rozpad JZD), úpadek průmyslové výroby a nárůst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 9,29 % (ČSÚ).

V roce 2006 proběhla rekonstrukce náměstí, postupně došlo také k opravám v objektu zámku. V měsíci listopadu město i zámek každoročně ožívá Mezinárodním filmovým festivalem pro děti a mládež Juniorfest, který se zde koná od roku 2008, a kde je Horšovským Týn také hlavním festivalovým městem. Tradičně sem přijíždějí známé hvězdy české i světové kinematografie, v městském a zámeckém kině se promítají filmy převážně z české a filmové produkce a zajímavé jsou též další doprovodné akce (Pevnost Týn nebo Strašidelná stezka).

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Horšov

Horšovský Týn je pro krásu a zachovalost svých historických památek již od roku 1953 městskou památkovou rezervací. Mezi jeho hlavní památky patří:

• Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.
• Radnice na náměstí Republiky byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964–1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.
• Kapucínský klášter s kostelem svatého Víta, Václava a Vojtěcha byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V roce 2015 probíhala jeho rekonstrukce.
• Komplex hradu a zámku Horšovský Týn založený v 13. století s dochovanou raně gotickou kaplí, přestavěný v roce 1550 v renesančním stylu. Severně od zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park.
• Kostel svaté Anny na Vršíčku – poutní pozdně gotický kostel s unikátním klenebním obrazcem v presbytáři byl založen bratry Jiřím a Volfem z Ronšperka a vysvěcený v roce 1516. Po polovině 18. století barokně přestavěný (klenba v lodi, přistavěna sakristie), dominanta krajiny při hlavní silnici na Domažlice. Trauttmansdorffové nechali v podzemí kostela v polovině 19. století (1835–1842) zbudovat empírovou rodinnou hrobku. Tehdy také za kostelem vznikla empírová pohřební kaple Jana Norberta Trautmannsdorfa s trojúhelným štítem. Původní vnitřní vybavení kostela se nedochovalo, ale zaujme síťová klenba v presbytáři. Ke kostelu vede křížová cesta zakončená kaplí Božího hrobu z roku 1696, kterou zdobí erby Trauttmansdorffů a Liechtensteinů (Anna Marie Trautmannsdorfová rozená z Lichtensteinu).
• Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí – gotický kostel z poloviny 13. století, jedna z nejstarších staveb ve městě. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém Předměstí při hlavním silničním průtahu městem.
• Městské opevnění ze 14. století

Osobnosti

• Jindřich Scribonius (1510–1586), český kněz a pražský probošt
• Vilém Popel z Lobkovic (1568–1637), nejvyšší hofmistr Českého království
• Felix Kadlinský (1613–1675), spisovatel a překladatel, jezuita, profesor teologie a přírodních věd
• Joseph Johann von Littrow (1781–1840), astronom, selenograf. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter Littrow a údolí Taurus-Littrow
• Johannes Matthias Alexander Ecker (1766–1829), chirurg
• Eduard Baar von Baarenfels (1855–1935), důstojník rakousko-uherské armády
• Egon Weißenbach (1897–1966), malíř
• kníže Rudolf Trauttmansdorff-Weinsberg (* 18. listopadu 1923)
• hrabě Friedrich Trauttmansdorff-Weinsberg (* 21. června 1926), po odsunu zemědělec v Kanadě
• Peter Kneißl (* 1938), historik