Jedlová

Historie

Do katastru obce patří samota Balda, zvaná také Zlatá studna (Waldbrunn, Wald). V 17. století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo zasazené do malebné přírody, bylo ještě před druhou světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné u pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech 1946–1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně.

Jedlovou po století obývali německy mluvící Češi. Jako v celém regionu jazykového ostrovu Hřebečska byli německy mluvící obyvatelé v důsledku druhé světové války vyhnáni. Přímo z Jedlové (Schönbrunn) odešlo do Görwihlu v Černém lese v prosinci roku 1946 osm osob (5 dospělých, 3 děti). V roce 1947 přišly dalších 9 osob, během padesátých let našlo v Görwihlu nový domov 50 osob původem z Jedlové.

Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19. století, ještě za Hohenembsů. V současné době se rýsuje reálná možnost aspoň částečného obnovení lázeňského provozu.

Pamětihodnosti

• Kostel Navštívení Panny Marie
• Krucifix při silnici k Poličce
• Socha Ecce Homo u cestě k Bystrému
• Fara
• Poutní kaple Panny Marie Sněžné z let 1747 až 1748 na Baldě, necelé tři kilometry severovýchodně od vsi