Vápno

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1337, ale podle různých nálezů a dalších souvislostí vzniklo mnohem dřív. Řada dokladů o osídlení tohoto území pochází i z doby laténské (4.–1. století př. n. l.). Z této doby pocházejí i nálezy z bronzu v kombinaci se železem z okolí Chlumce nad Cidlinou, od něhož je obec vzdálena asi deset kilometrů. Osídlení pokračovalo i dále v tzv. římské době (až do 4. století), kdy bylo keltské obyvatelstvo vystřídáno germánským.

Po přetržce ve vývoji osídlení v době tzv. stěhování národů začíná zhruba od 5.–6. století nová vývojová etapa, spojená s usazováním slovanského obyvatelstva, která pak plynule navazuje na raně středověké období. Pocidliní se spolu s celými severovýchodními Čechami stalo doménou silného kmene Charvátů. Je obecně přijímáno, že toto území patří do nejstaršího sídelního území Čech.

Více doložitelná historie vlastní obce ovšem sahá až do roku 1738. Stará farní pamětní kniha připomíná, že v tomto roce byla zbudována škola. Za 40 let byla postavena další z dříví farního lesa a až teprve v roce 1882 byla vysvěcena škola nová. Měla pět tříd a bylo do ní toho roku zapsáno 448 dětí. Začátkem 20. století už jsou třídy čtyři a dětí kolem 150.

Pamětihodnosti

Stálou dominantou i pro část okolí je kostel svatého Jiří, ležící na úbočí vyvýšeniny zvané Sušina, písemně doložený od roku 1366, a ojediněle otevřená dřevěná zvonice stojící ve stínu mohutné památné lípy. Dalším památným stromem je rozložitá hrušeň majestátně stojící v poli směrem k Malým Výklekům. Nachází se zde i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1766.