Přelouč

Historie

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem svatého Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město a bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě. Mezi jejími držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem svatého Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena. V roce 1635 bylo město zasaženo ničivým požárem a v okolí operovalo nepřátelské saské vojsko, které zničilo labský most na hlavní spojnici mezi Slezskem a centrální částí Království českého. Od roku 1639 bylo město opakovaně poškozováno nepřátelskými i císařskými regimenty. Další požár zasáhl město v roce 1641. Rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 3563 domů a bytů a žije zde 9193 obyvatel.

17. dubna roku 1571 v místním špitále zemřel poslední slezský panovník se sídlem na území dnešní České republiky, kníže Fridrich Kazimír, potomek českých králů z rodu Přemyslovců a také potomek krále Jiřího z Poděbrad. Jeho smrtí zanikla poslední česká panovnická dynastie. Kníže byl následně pochován v rodové hrobce Pernštejnů v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, kde má dodnes vystavený renesanční náhrobek.

Pamětihodnosti

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809.

První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejném stavebním slohu byla v letech 1899–1901 vybudována Občanská záložna, kostel evangelického sboru 1905 a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, pak jako pečovatelský dům Církve českobratrské evangelické, nyní je zprivatizována a upravena.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Staršího, původně románský, barokně přestavěn v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682–84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1704.

Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata Církvi československé, v letech 1949–1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Osobnosti

• Tůma Přeloučský (cca 1435 – 1518), biskup Jednoty bratrské a literát
• Jan Reinwetter (cca 1600 – 1662), primátor v Přelouči, veterán třicetileté války, vlivný měšťan
• Josef Pardus (1801–1893), vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse) K. V. Raise
• Jan Dítě (1812–1892), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
• Jan Slavík (1842–1906), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
• Ladislav Quis (1846–1913), básník a spisovatel
• František Filipovský (1845–1919), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel
• Josef Topič (1848–1932), cestovatel a lovec
• Jan Vincenc Diviš (1848–1923), cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, v letech 1914–1919 starosta Přelouče
• Alois Topič (1852–1927), cestovatel
• Rudolf Wolkan (1860–1927), rakouský literární historik a vysokoškolský pedagog, ředitel vídeňské univerzitní knihovny
• František Dvořák (1862–1927), malíř
• František Flos (1864–1961), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
• Rudolf Brunner-Dvořák (1864–1921), fotograf, průkopník žurnalistické fotografie a fotografické reportáže
• Rudolf Neuhöfer (1876–1945), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
• Jiří Diviš (1886–1959), chirurg
• František Filipovský (1907–1993), herec
• František Emler (1912–1992), malíř
• Miloš Svoboda (1913–1996), žokej, dvojnásobný vítěz Velké pardubické
• Miroslav Brotánek (1916–1987), malíř
• Jindřich Mahelka (1919–1991), malíř, grafik a ilustrátor
• Jiří Novák (sochař) (1922–2010), akademický sochař
• Jiřina Petrovická (1923–2008), herečka
• Stanislav Brebera (1925–2012), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
• Ladislav Kudláček (1932–1999), prof. Ing. CSc., první rektor Univerzity Pardubice